Pavel Urban 30.1.2009 17:37

Re: Kdysi.

Pokud bere jeden člověk milion a 999 lidí deset tisíc, je to možná nespravedlivé, ale ty prachy se vrací do ekonomiky podobně, jako kdyby každý bral dvacet tisíc. Takže v tomhle problém nebude.

Pokud si někdo myslí, že ano, ať virtuálně znárodní veškeré osobní příjmy v této zemi, přesahující 40 000 Kč měsíčně a rozdělí je mezi ty nejméně placené. O kolik se jim ten plat asi zvedne ? A kde jinde chce karel ty prachy brát ? Pokud budou podnikatelé platit zaměstnancům víc, budou muset zvednout ceny. Nula od nuly pojde, jenom s inflací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pepek Vyskoč 30.1.2009 19:12

Re: Kdysi.

Ale Pavle nemáte pravdu.Ti bohatí ta peníze totíž nevrátí do akonomiky tak jeko ti chudí, oni je přelijí při turistice , nakoupí majetky a umrtví taktéž v umění,drahiocennostech, památkách a pod.A potom se stane jko v Německu 8%bohatých vlastní 90% majetku a co s tím pane Pavle , to už je feudalismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

sam 30.1.2009 22:42

Re: Kdysi.

No moment, kdyz za ty penize nakoupi nejake drhocennosti nebo obrazy nebo nemovitost, tak prece ty penize utratili a ty penize ma nekdo jiny, ktery je opet pouzije na uhradu dalsich veci... prece nechcete tvrdit, ze kdyz si koupim rohliky za 100.000 tak je to neco jineho nez obraz za 100.000 :D

Jiste, mistr pekar je pro levicaka urcite ctnostnejsi postava nez mistr malir (beztak ma dlouhe vlasy a ty penize prochlasta, zatimco pekar si je pocitve ulozi do strozoku).

Ad turizmus - no, jeslti to utrati nekdo na vylete na Madagaskar nebo pri nakupech v Nemecku (je v CR draho, vime?) je snad jedno, ne? Spis bychom se meli snazit nalakat vice turistu odjinud, ale to uz je opet trochu slozitejsi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hans 2.2.2009 22:01

Re: Kdysi.

A přemýšlel jste někdy o tom proč chudí jsou chudí? Když je někdo schopný a pracovitý nemůže být chudý! Samozřejmě mimo handikap. lidí. Protože ti bohatí se bez instalatera,holiče,zedníka atd. neobejdou. Tak když to shrnu zdravý chudý člověk je lempl který byl zvyklý si za bolševika šichtu odchrápat a pak jít domů s tím že svý má jistý a těm chudobu přeju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel 30.1.2009 20:06

Re: Kdysi.

Staty se každoročně zadlužuji některe jsou zadlužene vic než čini jejich rozpočet, přitom podnikatelum snižuji daně, nezaměstnanym plati podpory, svoje organy dobře plati. Nějak mi jako laikovi unika kam to muže dospět. Budu se někdy dluhy vracet nebo stat necha věřitele popravit? To same akcie ztratily uplně svuj puvodni smysl a slouži jenom pro spekulace. Cele finance jsou nějak na vodě obchoduje se z něčim co obchodujici ani nevidi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jhm 30.1.2009 18:28

Re: Kdysi.

No v tom mate sice pravdu, na druhou stranu ani ti delnici nechteji stravit zbytek zivota utahovanim sroubku na vyrobni lince, nebo soustruzenim hridelu. Tedy se bude muset neco stat se spolecnosti. Ano pro nasi zemi je typicke ze nevidime za nejblizsi tovarnu. Tim nechci rict ze vyroba je spatna, jen rikam ze neni jenom vyroba, jako neni jenom zemedelstvi. Ano taky u nas dolehla bida na zemedelce a obyvatelstvo se stehovalo do mest a slo delat do tovaren. Stejne tak ted je na case se pohnout kupredu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

resde 30.1.2009 19:04

Re: Kdysi.

kdy počítáš s léčením

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 31.1.2009 0:40

Re: Kdysi.

Fajn. Jenom bych vas chtel upozornit, ze ta historka je jeste mnohem starsi a pravidelne se opakuje. Jenom misto robotu v ni vystupuji tkalcovske stavy a podobne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel K 30.1.2009 19:37

Re: ekonomika

No asi se Rooseveltova metoda of Hoevera lišila tím, že vytvářela pracovní příležitosti: peníze jsou totiž jen papírky, jejich hodnota je abstraktní, tam si můžete napsat jaké číslo chcete. Naopak vyrobené hodnoty jsou ty opravdové hodnoty, které se dají směňovat. USA i Hitler vyřešili krizi každý jinak - USA metodickým postupem, Hitler zbrojením, což vedlo k válce a Německo zůstalo v ruinách.  Tyto dvě cesty stojí před světem i dnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Glosator 31.1.2009 13:00

I Amerika nakonec vyřešila krizi vákou, kterou samozřejmě nerozpoutala

Mezi Hooverem a Rooseveltem takový rozdíl NEBYL, oba prováděli státní regulaci, až na to, že Roosevelt vzbudil větší naděje. Ale ještě roku 1939 byla v USA vysoká nezaměstnanost.

Už někdy roku 1938 mnozí říkali, že krize se do velké míry ukončila sama, s výše uvedenou výhradou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel K 30.1.2009 19:48

Re: Krize v argentině byla vyvolána snižováním státních výdajů?

Přesně tak - autor zřejmě nahrazuje nedostatek fakt naivní fikcí. Vtip je v tom, že každá vláda ví, že když sníží své výdaje a  nechá stejné daně, zbude jí víc peněz (většinou dá nějaké drobky daněplatičúm, ale ne moc :-). Málokterá vláda ale ví  - anebo to nepřizná - že naopak při zvýšení výdajů musí zvýšit daně nebo si půjčit peníze. Pak jsou ovšem ti, co otevřeně lžou (například "ekonom" Paroubek, který tvrdí, že dluh se nesplácí :-). No a když už jim pak proto nikdo nepůjčí a daně zvyšovat je nepopulární, začne krize. A z té se nelze jen tak "vypůjčit" i kdyby si to autor sebevíc přál .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 31.1.2009 0:35

Re: Krize v argentině byla vyvolána snižováním státních výdajů?

No ono to vysoke zadluzeni a neochota ostatnich pujcovat proste dohromady zpusobily snizeni statnich vydaju. A to dost podstatne. Myslim, ze autor clanku netvrdil, ze ty vydaje argentinska vlada snizila dobrovolne. Nebo dokonce schvalne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pytel 30.1.2009 15:44

Re: Poslední otázka autora je čistě demagogická

Jo, chytrej, globální jev a nikdo za ni nemůže. Pámbů ji na nás seslal jako krupobití...

Zkuste si představit takový malinký svět, například ostrůvek s deseti lidmi. Dva z nich nedělají nic, protože jsou kripli. Čtyři se věnují sběru plodů, tři chodí chytat ryby a ten poslední je šaman, který vyrábí zázračné amulety poté, co ostatní přesvědčil, že každý z nich na každý den potřebuje jeden, aby se mu dařilo.

Všechno je fajn až do té doby, než si ti čtyři sběrači řeknou, že výroba amuletů je výnosný džob a tak tu máme najednou dva  kriply, tři rybáře a pět šamanů.

Všechno je fajn až do té doby, než ti tři rybáři řekli těm pěti šamanům: "jděte už s těma amuletama do pr... Už vám za ně žádné ryby nedáme." A co na to těch pět šamanů? "Hrůza! Jsme nezaměstnaní! Krize!!!"

Hádanka: "Kdo dnes řídí společenskou dělbu práce?"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel K 30.1.2009 19:27

Re: Poslední otázka autora je čistě demagogická

Nedávejte mi do úst, co jsem neřekl - neříkám, že nikdo není vinný, jen to, že pravé řešení nikdo nezná. Nebo nechce znát, protože to chce vytvářet noivé pracovní příležitosti a to málokdo umí. A ano, je to globální zjev, protože nezačala u nás a přesto se k nám dostala, takže můžeme dál vyrábět auta, ale když je neprodáme, vyhodili jsme jen prachy.

 Souhlasím s autorem, že samotné šetření nic nenapraví, ale nevěřím, že dotace a další půjčky mohou zlepšit situaci, kterou právě předtím samy zavinily.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 31.1.2009 0:33

Re: Poslední otázka autora je čistě demagogická

Hodnota penez je to co za ne muzete koupit, s tim cisilkem to nesouvisi. "Virtualne". Penize jsou ciste virtualni. Celou dobu. Penize byly virtualni i v dobe kdy predstavovaly cihly zlata kdesi ulozene a dokonce i v dobe kdy samy byly ze zlata ci stribra. I v tom pripade nemelo to zlato tu hodnotu jakou by melo coby material, ale hodnotu zavislou na tom co za tu minci byli lidi ochotni dat. A prave nedostatek materialu na vyrobu minci a nemoznost delat ty mince tak male abyste si mohl koupit i neco tak levneho jako treba jeden bochnik chleba a neustaly narust mnozstvi veci ktere se daji kupovat a prodavat zpusobil, ze bylo potreba si tu virtualitu priznat.

A kdyby se pouzivaly zlate mince tak jejich hodnota vyjadrena zbozim poklesne naprosto stejne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tino 30.1.2009 13:37

Matete pojmy! Investice NENÍ dluh!

Nevím zda máte zájem na matení čtenářů, či se u vás jedná o nedostatečnost ve vzdělání. To je ale celkem jedno.

Není pravda, že státní dluhy zanikají s časem. Právě že naopak rostou s časem. Je věcí půjčujícího si zda vypůjčené peníze zhodnotí a stvoří z nich zisk tak, aby i po splacení dlužné částky byl v plusu. Státní aparát je všeobecně špatný hospodář. Jednoduše půjčí od světových bank a nechá to občanům projíst - spotřebovat bez efektu. Tedy pokud si stát půjčí na stavbu jaderné elektrárny, pak sice dělá chybu že nenechá tohle raději soukromému sektoru, ale zisk z elektrárny lze předpokládat i tak dost velký, aby dluh státu byl pokryt časem, tedy že zisky z elektrárny vyrovnají ztráty státu při splácení.

Stejné je to s infrastrukturou, stavebnictvím a vším, kde se vytváří materiální hodnota. Na paměti ale stát musí mít svou likviditu půjček. V dnešní době není zájem o státní obligace, protože trh je jimi ve světě zaplavený. Stát proto musí přistoupit na vyšší cenu za dluh který si chce udělat. Blíží se doba, kdy o státní obligace už nebude zájem žádný, tedy nikdo nepůjčí. Máme si tedy pro jistotu půjčit za jakoukoliv cenu? Lichva není jen o maličkých lidiček, ale i mezistátně. Vy chcete vydat stát lichvařině?!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kolombo 30.1.2009 13:56

Re: Nepoučitelnost z historie.

Celé to utrácení zaplatí v inflaci ti, co mají nějaké úspory. Naopak ti, co svám rozhazováním na dluh krizi způsobili musejí dostat "pomoc". Zůstává otázka - proč šetřit a vůbec chovat se zodpovědně? když přece udělám tak velikej průšvih aby se v něm vykoupalo opracdu hodně lidí, začnou se politici předhánět v projevech sociální citlivosti. Pokud vám voda sebere barák nebo vyhoříte, pokud jste v tom sám a nepojistil jste se, máte smůlu a pro tisk jste za vola. Pokud voda sebere baráků tisíc, najednou se najde "veřejná" podpora ať už jste nebo nejste pojištěn, i kdyby jste si ten domek postavil na sebepitomnějším místě. Žádná spravedlnost v tom není, jen nějaká v genech zakódovaná  iracionální kmenová sounáležitost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 31.1.2009 0:14

Re: Nepoučitelnost z historie.

Ona neni iracionalni. Ovsem chyba je kdyz se podari presmerovat pocit sounalezitosti na cleny konkurencniho kmene. To pak clovek s uzasnym pocitem zivi ty kteri pak prevalcuji jeho potomky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vltava 30.1.2009 12:33

Re: ???

Snížení státních příjmů by mělo v krizi pomoct. Stát sám nic nevyrábí. Pokud více peněz zůstane občanům, mohou je utratit a tím podpořit spotřebu. Více peněz firmám zase může podpořit investice nebo další pracovní místa. Řekl bych.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tino 30.1.2009 12:54

Re: ???

Nelze víc vydat, než kolik stát vybere! V případě života státu na dluh se může ve velmi krátké době stát, že státu nikdo nepůjčí. Pak skončí i věrohodnost státu a je v ekonomické izolaci. Jednoduše totální krach! A stím spojte i občanské nepokoje, které by zákonitě přišly a nutné nastolení diktátu s vojenskou silou a policií.

Odkud vybrat pro stát dost prostředků? Jednoduše od těch co spotřebovávají zboží a služby. Spotřební daní a zrušením danění práce lze sociální stát ufinancovat. Tedy aspoň do spravedlivé míry, kdy by nešlo žít na úkor společnosti a ani by se to neoplatilo. To ale není to rpavé pro populisty, protože volič se nejprv musí vyrobit a na to je nejlépe rozhazovat z cizího, tedy od pracujících, kteří jediní platí státu tohle utrácení na potřebné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek