Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

dopručuji článek https://medium.seznam.cz/clanek/lubomir-stejskal-a...

Vynikající rozbor pane autore, zase jednou ukazujete, že svět není černo-bílý a historie už vůbec ne.

Dovolil bych si poznamenat, že i opat Mendel byl členem jezuitského řádu a potěšilo mně, že na promoci mé neteře na Mendelově univerzitě ho v proslovu rektorka uvedla abiturientům jako příklad činorodého všestranného člověka, který mimo jiné, založil brněnské bankovnictví.

Dovolil bych si poznamenat, že Mendel byl opatem řádu augustiniánského.

Církev katolická má své ústředí ve Vatikánu, svůj katechismus, své svaté, své kněze, svůj seznam smrtelných hříchů, své odpustky, své Tovarišstvo Ježíšovo, i své mučedníky.

Církev zelená má své ústředí v Bruselu, svůj Green Deal, svou svatou Grétu, své zmanipulované klimatology, svůj seznam hříchů vypouštějících smrtelný CO2, své dotace, své bojovníky, ničící dopravu, průmysl i životní úroveň i své mučedníky, kteří se přilepují tu k obrazům, tu k vozovce a jsou násilím odtrháváni.

Tolik v krátkosti Jistě najdete i další podobnosti.

Podstata náboženství a zejména tedy křesťanské víry, Vám fakt uniká. Pletete si církevní dogmata s duchovní podstatou a ideologii s vírou v Boha. Bohužel, musím uznat, že i na straně církevní se podobné zkratkovité názory také vyskytují. To je těžká vulgarizace filosofické podstaty světa.

Je ovšem třeba říct, že v době, kdy jezuité přišli do Čech a na Moravu, nebyly tyto země ani zdaleka katolické. Nucené "obrácení na víru pravou", vypracovávání seznamů obyvatel podle víry (s označováním těch, kteří jsou příliš zarputilí), vyhánění kněží a věřících jiných konfesí nebo jejich věznění do chvíle, než konvertují, to nemá se vzdělaností jezuitů nic společného. A není to žádný Jirásek.

Samozřejmě, vše od osmnáctého století dál bylo psáno z pozice vítězných katolíků a tudíž to vypadá o dost lepší, než to skutečně bylo.

1*

Tři tuny zlata bych dal za to, kdybych nezačal toto prokleté město Brno obléhat.

švédský generál Lennart TORSTENSSON

Klasický sudeťacko-katolický kolaborant Ziegler. Argumentace je také podobná jako u německých nácku-veřejné pálení knih je nutné, protože jde o zvrhlé umění, pornografii, sepsali to Žide a v pálených knihách jsou vůbec myšlenky které odporují ideiím NSDAP v tomto případě katolicismu.

Nemám čas reagovat na každý nesmysl uvedený v tomto "hystorickém" blábolu, nicméně aspoň ještě jedna věc:

Ano, doba pobělohorská měla samozřejmě své stíny a násilné nucení lidí k přestupu na katolickou víru nebylo správné. Nicméně toto opatření je nutné posuzovat v kontextu doby, kdy v Evropě převažovala zásada, „čí země, toho víra“ a náboženská svoboda, která existovala například v českých zemích, byla spíše výjimkou.

K tomu dodám že náboženská svoboda byla také v Polsko-litevské unii, Uhersku, Sedmihradsku, v Moldavii a Valašssku. Tedy v zemích ležících v té "barbarské" části Evropy. Brutální rekatolizací a prosazováním jedineho "správného" názoru jsme tedy byli zase o krok blíž té "vyspělé, západní" části Evropy. Podobnost se současností určitě není náhodná. Také není jistě náhoda, proč se tato doba tak líbí Zieglerovi a jemu podobným

V roce 1773 papež Klement XIV. řád jezuitů zrušil na nátlak evropských panovníků, kterým se nelíbilo, že jezuité zasahovali do politiky a rozšiřovali své ekonomické zájmy. Zajímavé je, že jezuité nadále působili tam, kam nesahala papežova moc a kde si netroufli zasahovat do státních a obchodních záležitostí. Tak se jezuité udrželi v Rusku, Prusku a dalších protestantských státech. Jezuité se věnovali elitářskému katolickému školství. Obecné školství prožívalo úpadek a v Čechách a na Moravě dosáhlo předbělohorské úrovně až po školských reformách Marie Terezie.

Klementinum za Tovaryšstva Ježíšova bylo cosi, jako vokovická Sorbona 17.století (líheň zavilých ideologů a dogmatiků). Nu, tihle preláti, i s kongregací nauky víry, byli rozehnáni u nás roku 1773, myslím že Maruškou Terkou.

S článkem v podstatě souhlasím. Jezuité to odnesli za všechny. Když jsem coby kluk přečetl Temno, bylo mně divné, že v románu byly i slušné katolické postavy. Po 3-ti leté válce - která byla pro naše země horší než Druhá válka - bylo třeba lidem vysvětlit, že zabít člověka a sníst ho - je nesprávné. Nikdo jiný, než církev, to provést nemohl. Jezuité měli špičkové školství, byli mezi nimi vlastenci (Balbín, Briedel a také Koniáš). Plně souhlasím s Pekařem: “.... “temno” 18. století (znám jeho stíny snad více než jiní) mělo v jiném směru také dosti světla a tepla, byla to doba kdy nejen pražská města ožila podivuhodnou krásou baroku, kdy celý národ až do poslední vsi, do poslední chatrče, do posledního vzorku krajky a do poslední melodie lidové písně naplnil se životní radostí barokové kultury”. Všimněte si: ZNÁM JEHO STÍNY!

Bohužel Ziegler nezná stíny temna. Zná jen světlo jezuitského řádu. Koniáš nepálil náboženské knihy třeba Komenského nebo Bibli kralickou, ale Jak uhranout sousedovi prase. Vtipné. To je, jako by hájil pálení knih nacisty s tím, že mezi nimi byla i pornografie...