Panenské Břežany severně od Prahy se v rovinaté krajině rozprostírají ve svahu. Kostel ve vsi není, zato však tu stojí dva zámky - jeden dole, druhý nahoře. Za poslední války tu vládla stísněnější nálada než jinde, protože v obou zámcích se usadily dvě nejobávanější osoby v Protektorátu: v horním K. H. Frank a v dolním Reinhardt Heydrich. Lidé tu jejich odpudivé obličeje většinou zahlédli jen letmo, častěji Heydricha, který musel projíždět v autě celou obcí. Nenáviděli i jeho ženu. Fanatická nacistka nařídila zaměstnancům zámku hajlovat, vyžádala si na těžkou práci židovské vězně a nechala pokácet vzácné stromy v zámecké zahradě.

Vztah mezi oběma významnými nacisty byl chladný. Když svými intrikami přispěl Frank k sesazení von Neuratha z funkce říšského protektora, věřil, že se dostane na jeho místo, ale Hitler poslal do Prahy Heydricha. Spolupracovat však oba pohlaváři museli.

Krátce po svém nastěhování pozval Heydrich jednoho nedělního odpoledne Franka k sobě a okamžitě ho začal plísnit:

„Byli jste tady moc mírní. S tou českou pakáží se musí zacházet úplně jinak! Vůbec nechápu, proč jste se zatčením Eliáše otáleli. Posílal přece do Londýna zprávy a usmrtil otrávenými chlebíčky novináře, který psal pro nás, nebo snad ne?“

„Chtěl jsem ho zatknout už dávno, ale Neurath si to nepřál,“ bránil se Frank.

Ve vedlejších pokojích si Heydrichovy děti hrály na válku. Schovávaly se mezi nábytkem, mířily na sebe dřevěnými puškami a s velkým zápalem napodobovaly zvuk samopalu. Malý Klaus se bojem tak rozvášnil, že vběhl do otcovy pracovny a křičel:

„Všechny Rusy a Židy postřílím!“

Heydrich se zamračil.

„Jak se to chováš, Klausi?“ řekl přísně. „Okamžitě jdi do svého pokoje a buďte tam všichni zticha!“

Do místnosti vešla Heydrichova manželka. S úsměvem hosta pozdravila, pronesla pár zdvořilostních vět a odvedla svého synka pryč. Frankovi přišlo přerušení nepříjemného rozhovoru vhod.

„Tak vidíte, jak je to jednoduché,“ zavtipkoval. „Pošleme do Ruska Klause a on tam udělá pořádek. Proč jste to Führerovi nenavrhl?“

Žert se neujal, zastupující říšský protektor zpražil Franka rybím pohledem.

Nadřazená rasa se v Panenských Břežanech měla dobře, ale všechno má svůj konec. Z účastníků onoho nedělního setkání nejdříve zahynul Heydrich, atentátníci si na něho počkali v zatáčce v Kobylisích. Na Bulovku to měl kousek. Zranění zpočátku nevypadalo vážně, proto byli tyranovou smrtí překvapeni i lékaři. Hitler zuřil, následoval krutý teror.

Jako druhý zahynul malý Klaus. Bezstarostně se poblíž zámku projížděl na kole a nechal se přejet na silnici nákladním autem, které vezlo místní fotbalisty ze zápasu v nedaleké Úžici. Rozprava o nepovedeném utkání se změnila v děs. Heydrichova vdova rezolutně žádala okamžité zastřelení řidiče, ale v německých vyšetřovatelích se tehdy ke konci roku 1943 nečekaně probudil smysl pro spravedlnost. Uznali, že řidič za nehodu nemohl.

Frank válku přežil, ale potrestání za své zločiny neunikl. V přestrojení za prostého vojáka byl poznán v Rokycanech a vydán československé zákonnosti. Byl oběšen za přítomnosti mnoha diváků.

Jedině Lina Heydrichová se dočkala stáří. Na pobyt v Panenských Břežanech často teskně vzpomínala. Říkala, že kdyby se ty krásné časy Protektorátu mohly vrátit, šla by do Prahy třeba pěšky.

 *******************************************************

Knihu lze koupit v knihkupectví Kosmas.