V srpnu, tak jako každý rok, se v Turecku konalo slavnostní shromáždění, které si připomnělo 953. výročí bitvy, která navždy změnila chod dějin na území Malé Asie a která se odehrála v roce 1071 n.l. Historie, kterou zná málokdo, ale jejíž znalost může pomoci pochopit současnost.

Na slavnostní události u příležitosti výročí bitvy promluvil turecký prezident Erdogan:

„Bitva u Mantzikertu není jen vítězstvím, je to počátek budovatelského a obrodného hnutí, které dalo vzniknout vlasti a civilizaci. Je to pro náš národ cesta, jak jsme udělali z Anatolie (neboli Malé Asie) naši vlast. Každé místo, které jsme dobyli, jsme zaplnili mešitami a knihovnami. Řekli jsme celému světu, že Anatolie je trvalou vlastí Turků. Nejdůležitější krok, který vedl k dobytí Istanbulu (neboli Konstantinopole), byl učiněn u Mantzikertu. Vítězství u Mantzikertu bylo strategickým bodem obratu, který otevřel cestu pro dobytí Jeruzaléma.“

Seldžucká říše

V 11. století založili Turci islámskou Seldžuckou říši, která obnovila útoky na Byzantské impérium. Byzanc ovládala území dnešního Turecka od rozdělení Říše římské na západní a východní část ve 4. století n.l.

Největší slávu mezi Turky si vydobyl druhý seldžucký chalífa, který dostal přezdívku „Alp-Arslan“, hrdinný lev. K islámské říši připojil rozsáhlá území dnešní Gruzie a Arménie, ale největší slávu mu přineslo velké vítězství u města Mantzikert, které leží ve východní části dnešního Turecka, nedaleko od hranic s Íránem.

Dlouhá historie bojů

Pro islámské dynastie byla Byzantská říše největším protivníkem, který jim stál v cestě při expanzi na území Blízkého východu a Malé Asie. K prvnímu velkému střetu došlo již krátce po vzniku islámu v roce 636 n.l. V bitvě u Jarmúku byla byzantská armáda poražena na hlavu a islámská vojska mohla zahájit tažení na Jeruzalém.

K poslednímu vzestupu Byzantské říše došlo desátém století n.l, když císař Nikeforos II., přezdívaný Bledá smrt Saracénů, a jeho nástupci dobyli rozsáhlá islámská území od Mosulu po Damašek. V následujícím století ale zakládají potomci tureckých otrockých vojáků Seldžuckou říši, která dokázala to, co se předchozím islámským dynastiím nepodařilo. Srazila Byzantskou říši na kolena.

Předehra

V bitvě u Mantzikertu se proti sobě postavili císař Romanos IV. Diogenes a turecký hrdinný lev Alp-Arslan. Romanos se snažil zastavit islámské výpady do Arménie a východních částí Malé Asie. V roce 1069 dal dohromady velkou armádu složenou z různých národů včetně například Bulharů.

Císař Romanos vyrazil se svojí armádou směrem na východ a podařilo se mu porazit v několika menších střetech armádu půlměsíce. Po prvních vítězstvích se ale musel stáhnout zpět na západ ke Konstantinopoli, aby se vypořádal s povstáním normanských kmenů.

Toho využila islámská vojska a dobyla důležité město Mantzikert u jezera Van blízko současných hranic mezi Tureckem a Íránem. Když se to dozvěděl císař Romanos, zařval údajně jako lev a dal pokyn ke svolání vojska. Přísahal, že vytlačí muslimy, zboří mešity a zničí „zemi islámu“.

Protože se císař Romanos domníval, že jeho protivník sultán Alp-Arslan, vyznávající sunnitskou verzi islámu, bojuje na jihu své říše se šíitským povstáním, rozdělil Romanos svoji armádu a část poslal s jinými úkoly dále na východ.

Mantzikert

Když se oslabená armáda císaře Romanose postavila proti islámským vojskům u města Mantzikert, vyslal Alp-Arslan svoje emisary k císaři návrhem příměří. Romanos jednání odmítl a řekl, že neodjede domů, dokud neudělá zemím islámu to, co to bylo provedeno na byzantském území.

26. srpna roku 1071 došlo k bitvě, kterou si připomínají v Turecku dodnes. Byzantská armáda byla drtivě poražena. Podle tehdejších historiků bylo údolí bitvy celé zaplněno mrtvolami byzantských vojáků. Císař Romanos se stal prvním byzantským císařem, který byl zajat v bitvě a předveden před tureckého sultána.

Zajatý císař

Císař Romanos musel před sultánem políbit zem a sultán se ho zeptal, co by na jeho místě udělal on. Císař odpověděl, že to nejhorší. To na sultána udělalo dojem a rozhodl se ušetřit jeho život.

Romanos byl propuštěn na svobodu výměnou za platbu vysokých reparací a návrat několika měst pod islámskou správu. Navíc musel císař cestovat zpět do Konstantinopoli s muslimskou eskortou, jež nesla nápis „není jiného boha než Alláha a Mohamed je jeho poslem“.

Brány dokořán

Bitva u Mantzikertu otevřela Turkům cestu k dobytí Malé Asie, Byzantská říše ztratila rozsáhlá úrodná území a prestiž mocnosti, kterou byla po sedm století.

Proto si bitvu připomínají v Turecku dodnes, téměř tisíc let poté.

Post scriptum

V roce 2021 uvedli v Turecku televizní seriál s názvem Alp-Arslan. V tom roce slavili 950. výročí bitvy u Mantzikertu.

Zdroje:

(1) Proslov

(2) Carole Hillenbrand: Turkish Myth and Muslim Symbol: The Battle of Manzikert

(3) Seriál Alp-Arslan

Psáno pro server Sýr zdarma