Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

V právě uplynulém semestru Univerzity třetího věku jsme probírali vztahy Čechů a Němců v historii. Začínalo se už událostmi, které se staly ještě v dobách Římské říše (takže vlastě šlo o vztahy mezi germánskámi a slovanskými kmeny na území Střední Evropy a končilo se současností. A ten výklad i na mne, jako tolerantního člověka byl dost tendenční.Více pozornosti bylo věnováno expozicím věnujícím se sudetoněmecké kultuře a pomoci sudetoněmeckých spolků při obnově kdysi funkčních staveb v Sudetech a mnohem méně pozornosti věnováno tomu, co se dělo od roku 1938 do jara roku 1945 v odstoupeném pohraničí. A to dokonce i v takovém rozměru, že jsem musel reagovat (bylo dokonce kvitováno kladně a s tím, že zájem o tuto problematiku je ku prospěchu věci. Sice jsem se narodil až v předposledním válečném roce, takže těžko mohu si události pamatovat, ale měl jsem naštěstí mnoho známých a účastníků odboje, kteří mi o tomhle všem vyprávěli. A panu Vlkovi patří veliký dík za to, že objektivně popsal skutečné události. A také mi to pomohlo propojit si dávné události, o kterých jsem slyšel od pamětníků jako patnáctiletý chmelový brigádník v jedné vesnici na lounsku už v roce 1959. Protože tehdy mi to ani nepřipadalo za možné, aby se něco takového mohlo stát. Ještě jednou díky.

Důsledek Havlovy činnosti a práce jeho následovníků, nyní zejména Fiala . Ten byl už v roce 1989 prezidentem(!) Moravské zemské pobočky Panevropské unie Karla Habsburského a zde si našel přítele B.Posselta.

Skutečná historie se dnes ve školách neučí. Ostatně ministr školství Bek, kráčející ve stopách protektorátního ministra školství Moravce, ohýbá hřbet na Sudetoněmeckém srazu před fýrerem Posseltem, osobním přítelem premiéra Fialy.

Proč lžete?

Kdy naposledy jste se účastnil vyučování?

Pan Vlk dělá velmi důležitou práci. Je dobré připomínat si historii bez ideologických filtrů. Je dobré mít na paměti, jak se k nám v minulosti chovali naši současní kamarádi a soudruzi. Jen mi připadá zvláštní, a už jsem to na NP psal, že tuto práci by měli dělat naši renomovaní historici a že by připomínky těchto věcí měly mít mnohem širší publicitu, např. v našich "veřejnoprávních" médiích.

Ovšem naše "veřejnoprávní" ČT místo toho udělala rozhovor s "Mutti Merkel", která se velmi zasloužila o současný stav ve státech EU v migraci a energetice. Nedávno byla taky v Německu dekorována. Takže v oficiální politice se nic nemění, naše paměť je selektivní a ti, kteří nás zradili a chtěli vyvraždit jsou dnes našimi kamarády a zároveň pány a vládci.

Dobře napsáno. A závěrečná úvaha je dosti poučná. Současný polistopadový režim přejímá historické narativy z Německa, např. ze sudetoněmeckých periodik, které relativizují a popírají německé válečné zločiny. A netýká se to jen druhé světové války, ale i starších dějin, třeba husitství. Podstatná část intelektuálních elit se de facto odvrátila od výsledků národního obrození a od tradiční české historiografie. Jako bychom po listopadu vůbec nenavázali na první republiku, ale spíš na tu druhou. Zajímalo by mě, kde se v Češích tenhle komplex bere.

Co to čtete, proboha? :-P

Že by nějaký komplex neboli mindrák?

JO,

takový/tento dokumentární film těžko však uvidíme v ČT,

bohužel

Oni vám raději pustí Krajinu ve stínu.

Pane Vlku děkuji.

Pane Vlku díky!!! Sice jsem si vždycky myslel, že to takhle nějak bylo ale není nad fakta.

Od detstva som bol mylne informovany, že sme sa ako spojenci podielali na poražke nacistickeho Nemecka. V poslednej dobe som sa konečne dozvedel pravdu. My sme pomahali porazit Nacistko! Len ho neviem najsť na mapach.

Souhlas. Na druhé straně dnešní generace Němců za své dědečky a pradědečky nemůže. Ovšem naprosto souhlasím s tím, že Němci nedělají malé chyby. A historka na závěr: můj známý se za bolševika jako průvodce cestovní kanceláře dost pohyboval v obou německých státech. Podle něj, když v BRD přišla řeč na WW2, tak místní většinou měli tendenci se omlouvat. Zato ve východním Německu za stejné situace (a zvlášť když se trochu připili) putovaly na stůl fotky a místní pyšně ukazovali tátu u Stalingradu, strejdu u Kurska apod. (V lepším případě v uniformě wehrmachtu, v horším SS).

Pane Vlku, dobrý.

Orwel to popsal v 1984 přesně. Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. A že se za mého života všechny režimy docela snažily. Tenhle režim co ho žijeme, nevybočuje. Naopak.