Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Totální nasazení (německy Totaleinsatz) se jako využití otrocké práce stalo bodem při posuzování německých válečných zločinů v Norimberku. V současnosti se nucenému nasazení podobá činnost mafiánských personálních agentur, mnohdy spjata s českými politiky a státní správou.

Odkudpak ty mafie asi jsou, co?

Kdo nebyl uplne padlej na hlavu, tak se tomu mohl lehce vyhnout. Muj otec pracoval v te dobe v Brne. Kdyz se dozvedel ze jeho rocnik ma byt nasazen, tak si zbalik kufirek a odjel do Vidne. Ve Wienerneustadt si nasel kancelarskou praci v jedne fabrice. Plat 2x lepsi nez v Brne. Privatni ubytovani a stravu v malem venkovskem hotelu. A to jich bydlela cela parta kluku z ceska. Fabrika byla rada ze je ma a chovali se k nim stejne jako k mistim.

To už bylo dávno po anšlusu a Rakousko bylo částí Německa. Ve Vídni musel být evidovaný atd. Nechce se mi věřit, že by se totálnímu nasazení dalo takhle lehce uniknout - že by se německá mašinerie spokojila s konstatováním, že dotyčný už má v reichu jinou adresu a nechala ho tam? Nebo se to bralo pořád jako totální nasazení? Což se mi taky nezdá...

Druhá světová válka měla paradoxně vysoce pozitivní vliv na budoucnost českého národa - od roku 1940 se porodnost pohybovala nad 200 000 živě narozených dětí a naprostý rekord v celé historii znamenal rok 1944, kdy se v Protektorátu (tzn. bez Sudet) tehdy narodilo (dnes těžko těžko představitelných) 230 000 dětí!

U nás v rodině se tohle nikdy nerozebíralo, přesto mi zde zůstalo několik věcí nejasných. Můj otec byl nejmladší z 5 dětí a měl převzít zemědělskou usedlost, protože jeho otec a můj děda byl už v pokročilém věku (ročník 1866) a ostatní sourozenci už měli vlastní obživu. Ale v létě 1941 zemřela babička a v hospodářství chyběla ženská ruka a tudíž se musel otec urychleně oženit (bylo mu 26 let). Což se už za 2 měsíce stalo a tady jeta moje nejasnost. Rodiče nikdy nehovořili kde a jak se seznámili (matka ročník 1921 asi ohrožená nasazením) a tak zřejmě urychleně došlo ke sňatku a zabily se tak hned 2 mouchy jednou ranou. Za necelý rok se narodila moje sestra a urychleně byla potřeba další ženská pracovní síla a tou se stala její sestra (1923), která u nás žila a vypomáhala sž do počátku 50. let. To už jsem měl 3 sourozence. Takže jakýsi způsob vyhnout se nasazení existoval, ale dal se uplatnit spíš u žen. |Přesto spolu rodiče vydrželi v harmonickém soužití přes všechna úskalí, násilnou kolektivizacipočínaje, až do roku 1989, kdy otec zemřel. Jinak jsem se znal se dvěma muži (oba shodou okolností železničáři), kteří byli nasazeni a od obou jsem slyšel podobná vyprávění o pracovních podmínkách.Ale nejhorší prý bývalo bombardování.

Nevím, zda se totální nasazení týkalo i sedláků. Ví o tom někdo něco?

Alláhu Akbar!

Sieg Heil 1945!

Táhni, nácku!