Klasicky vzdělaní občané vědí, že toto prohlášení je jen upravenou verzí stařičkého římského politického hesla: „Ceterum censeo Carthaginem esse delendam“. (Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno.) Což prý byla věta, kterou slavný římský senátor Marcus Porcius Cato končil každou svoji řeč. Kartágo byl největší politický soupeř Říma. Nakonec se Římu podařilo Kartágo dobýt a obyvatele vyvraždit. A Řím zvítězil. A byl potom tak slavný a mocný, že se zahltil svojí velikostí, a nakonec se rozpadl vlastní neschopností ovládat sám sebe.

Základním předpokladem vítězství germánské III. říše bylo přesvědčení, že dokáže odstranit všechny „nevyhovujícím osoby“ – včetně svých duševně a tělesně chorých a včetně nevhodných národů. Přestože se to evidentně nepovedlo díky tomu, že prakticky celý civilizovaný svět se postavil proti Německu a Japonsku, stále u nás nacházíme lidi, kteří tvrdí, že to tak vlastně vůbec nebylo, že se nám toho za protektorátu moc nestalo. A kdyby nakonec Německo zvítězilo a ovládlo celou Evropu až po Ural, že by na nás Němci byli určitě „hodní“. Protože nás potřebovali…

Lidi, Čechy anebo Němce, je vždy potřeba balamutit a ukazovat jim „světlé zítřky“. Jedním z nich byl nacistický plakát Velkoněmecko v budoucí říšské velikosti – kde je místo a práce pro všechny Němce. (Zdroj: Deutsches Historisches Museum, Berlin + The New German Chauvinism – Part II)

Nenutím nikoho číst Hitlerův „Mein Kampf“, ale dovolím si předvést ukázku, tak jak ji uveřejnil Německý spolkový úřad a vyvěsil na stránky Wikipedie. Odkaz Osobně si myslím, s tichou vnitřní myšlenkou, že to tam pověsili proto, že to musí najít a pochopit i ten největší blbec, který blouzní o tom, že to tak strašné za Hitlera nebylo. Jestliže dnes v průzkumech čtvrtina Němců tvrdí, že třetí říše měla i své kladné stránky, pak to jistě není ani tak snahou obhajovat nacismus jako takový, ale spíše pokusem čelit totálnímu morálnímu odsouzení vlastní minulosti a zachránit z ní alespoň zbytky hodnot. To bylo životně důležité hlavně pro generaci Němců, kteří přežili válku – zvláště v 50. letech, kdy hledali smysl své role ve společnosti, soudí německý historik Wolfgang Benz. Podrobnosti naleznete v knize „Die 101 wichtigsten Fragen: Das Dritte Reich“. (101 nejdůležitějších otázek: Třetí říše, C. H. Beck, Mnichov, 2006/2007.

Průzkumy různých agentur pracují s různými dotazy a nepracují s fakty, ale čistě s emocemi. Ukazují ovšem, jak hluboce jsou zakořeněné mýty a legendy a jak je pro odborníky obtížné je vyvracet. (zdroj průzkumy: Wall Street Journal, Die Welt.

Také celých 42 % Rakušanů si myslí, že „nebylo za Adolfa Hitlera všechno špatné“. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Market Institut zveřejněného rakouským deníkem Der Standard. Více než 50 procent dotázaných Rakušanů soudí, že nacistická strana by i v dnešních demokratických volbách zaznamenala určitý úspěch. Zdroj: Novinky, ČTK – 10. 3. 2013.

Pokud znáte tyto informace a spojíte-li si je se skutečností, že každý chce ukázat své dějiny jako dějiny „lepšího národa“, není se jim co divit. Ale je co se divit našim „morálním gigantům“, kteří neustále chrlí články a studie o „gestapismu“ Čechů.

Ale zpět k faktům:

Hitlerova obhajoba německého iredentismu ve východní Evropě v knize „Mein Kampf„
„... když dnes mluvíme o novém území v Evropě, musíme myslet především na Rusko a pohraniční státy, které mu podléhají. (Tím byly myšleny všechny státy střední a východní Evropy a Pobaltí – poz.aut.)

… Zdá se, že sám osud nám zde chce ukázat cestu. Tím, že vydal Rusko bolševismu, osud okradl ruský lid o onu intelektuální třídu, která kdysi vytvořila ruský stát a byla zárukou jeho existence. Ruský stát totiž nebyl organizován konstruktivním politickým talentem slovanského elementu v Rusku, ale byl mnohem spíše úžasným příkladem schopnosti budovat stát, kterou měl germánský element v rase nižší hodnoty. ...Tato kolosální říše na Východě je zralá k rozpadu. A konec židovské nadvlády v Rusku bude také koncem Ruska jako státu. Jsme osudem vyvoleni, abychom byli svědky katastrofy, která poskytne nejsilnější potvrzení nacionalistické teorie rasy.“

(Citace: Adolf Hitler: Mein Kampf, 2. svazek, 14. kapitola: „Německá politika ve východní Evropě“)

K realizaci tohoto „historického úkolu“ německého národa byl vymyšlen „General Plan Ost“. (Východ) viz Odkaz Co to vlastně byl tento General Plan Ost vidíte nejlépe sami na obrázku:

Generalplan_Ost.2 podrobné rozdělení – zdroj Lihag

General Plan Ost je název, který jsem slyšel snad už tisíckrát, ale bohužel v 990 případech se jednalo o naprosté nesmyslné výklady, a přestože tento dokument je písemně již dávno dosažitelný, budou vám tvrdit mnozí (pozor, čím dále více mladých) obyvatelé západního světa, a nejen běžní Němci, a ještě více bojovní sudetští Němci a jejich potomci, že to všechno je nesmysl a že nic takového nikdo nikdy neplánoval. Upozornil bych rád na skutečnost, že životem zkušení sudetští Němci bývají často soudní a přátelští. I když jak kdo a jak kdy.

Také u nás najdete značnou část pisálků, kteří opakují stará nacistická a protektorátní hesla o tom, že to byl vlastně bezvadný plán, jak uzdravit a vylepšit obyvatelstvo Evropy. Takže si ocitujme některé části tohoto plánu, protože se obávám, že i někteří z vás jsou podle příspěvků v diskusích pevně přesvědčeni o mírumilovnosti německého národa v dobách nacismu, tomu pevně věřím. Nebo aspoň to tak píší.
Podívejme se tedy na fakta: Generální plán Východ (zkráceně GPO), byl plán nacistického Německa na osídlení a „germanizaci“ dobytého území ve východní Evropě, zahrnující genocidu, vyhlazování a rozsáhlé etnické čistky Slovanů, v konečné fázi všech, ale nejprve východoevropských židů a dalších domorodých obyvatel východní Evropy, kteří byli v nacistické ideologii klasifikováni jako „Untermenschen“. Současně měl být předchůdcem plánované kolonizace střední a východní Evropy nacistickým Německem – germánskými osadníky, „systém „vyčištění“ viz světoznámé heslo „Judenfrei“ (v Sudetech také posílaly místní úřady zpočátku do Karlovarského ústředí NSDAP hlášení o „sauber von Tschechen“ nebo „Tschechen frei“.Takové hlášení zaslal úřad v Podbořanech, (německy Podersam), které se nacházejí v severozápadních Čechách, 14 kilometrů jihozápadně od Žatce v okrese Louny v Ústeckém kraji. Což bude mít v dalším textu o Žatci a Postoloprtech svůj význam. Čištění od podřadného obyvatelstva bylo prováděno prostřednictvím systematických masakrů, masového hladovění, práce na movitých věcech, masového znásilňování, únosů dětí a sexuálního otroctví.

Jako příklad uveďme německý plán na „vyčištění území“. Na podkladě seznamu německých bezpečnostní služeb, který byl připraven již v květnu 1939, byli hromadně popravováni příslušníci polské elity. První vlna těchto zločinů proběhla v rámci Operace Tannenberg od 1. září do 25. října, kdy bylo Němci zabito 20–24 tisíc předních Poláků. Na podzim roku 1939 se uskutečnila akce Inteligence (Inteligenzaktion), při které bylo povražděno 40 tisíc příslušníků polské inteligence, učitelů, profesorů, vědců, kněží apod. Dalších 20 tisíc Poláků bylo v tomto období odvlečeno do koncentračních táborů. Tyto první vyhlazovací akce měly na svědomí zejména jednotky SS-Totenkopfverbände. „Intelligenzaktion“ se prolínala s operací Tannenberg.

Generální plán Ost byl na územích okupovaných Německem na východní frontě během druhé světové války realizován pouze částečně (naštěstí kvůli odporu místních a Západem a nečekanému odporu Rudé armády, který Němci nepřekládali) pouze částečně, což i tak vedlo nepřímo i přímo vedlo ke smrti tisíců lidí střelbou.

Hromadné masakry německými jednotkami SS-Totenkopfverbände.

Dále hladem, nemocemi, vyhlazováním prací a genocidou. Jeho plná realizace se však ukázala během velkých vojenských operací za technicky neproveditelnou, „úspěch“ měly jen nacisty naplánované a realizované koncentráky – továrny na smrt.

Přesto si druhá světová válka jen v Evropě vyžádala životy přibližně 60 milionů lidí, což z ní činí největší a nejničivější válečný konflikt v dějinách lidstva. Podrobnosti naleznete v muzeu holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě a jeho dokumentech K úplné realizaci plánu GPO díky porážce Německa nikdy nedošlo.

Pokračování