Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Každá válka je jako školní třída, kde se něco nového učíme. Pokud však bojujeme s nižšími třídami. jako USA nebo Rusko (SSSR) doposud, nic nového se nepřiučíme. Až konečně válka na Ukrajině je přínosem a poučením pro obě strany(KOZA-RUSKO) a musíme si přát, aby trvala co nejdéle. Tak dlouho, až si obě strany tu zrůdnost uvědomí. Rusové vyrazili na Ukrajinu jako na lov kachen a západ čekal, že ty srandovní sankce srazí Rusko na kolena a lid svrhne prezidenta.

Vidím okolo sebe šťastné Ukrajince, kteří jsou rádi, že je válka a mohli z toho srabu zdrhnout. Letošní dovolená v Turecku, byl podobný žážitek Plné hotely Rusů, dokonce i ruské nápisy a hodující skupiny na terasách. Jako by válka nebyla.

Pro tyto lidi je válka požehnáním.

Pane Vlku, dobrý. Spousta větších či menších detailů, které činí obraz doby čitelnější.

Kolín a katedrála z fotky - jezdil jsem občas před nějakým rokem od Dortmundu do Kolína vlakem a tam jsem přestupoval na noční rychlík do Čech do Plzně.

Byl to nádherný pohled, když se jelo přes Rýn po železničním mostě a v předu rostla hmota Kolínské katedrály a nádrží.

Skvěle napsáno... Mnohokrát děkuji...

Zajímavá vzpomínka.

Jinak opevnění byla k ničemu tam, kde byla vydána bez boje nebo překonána ze vzduchu. Pokud se dostala do akce, nebylo úplně jednoduché je překonat. Samozřejmě žádná pevnostní linie nedokáže zastavit odhodlanou armádu, může však hodně usnadnit obranu. Problém byl spíše v tom, že se v opevněních utopila velká část rozpočtu MNO.

Naše letadla nebyla o nic horší než jiná letadla v tehdejším světě, také je RČs. úspěšně exportovala. Avia B-35 však přišla pozdě, stejně jako Aero A-300.

Překonání nebylo jednoduché, ale žádná pevnostní linie neodolala a nesplnila účel.

Naše letadla nebyla špatná, ale německá byla bohužel lepší.

No, číta sa to ako detektívka, ale pánovi autorovi ďakujem dobové postrehy aj historické výlety, až paraboly. Najmä napr. za poznámku, že v Pásme Gazy necháva Hamas vlastné obyvateľstvo napospas hladu. Ale jadro historickej reality je plastické. Porovnajte si to s rozprávaním na slovo vzatého exaktného historika a českého barda Karla Gotta, ktorý spomínal na bombardovanie Plzne a produkoval nezmysly. "Bombardiaci" nešli po ľuďoch, išli po infraštruktúre a po palivách, čím zachránili životy mnohých ľudí. To iba na margo kritizovaného hesla, že "vojna chráni budúci mier".

Dnes už zväčša nebohí pamätníci bombardovania Bratislavy by mohli rozprávať. Lenže skutočné bombardovanie ľudí - najmä žien - prišlo až s oslobodením sovietskou a rumunskou armádou. Ibaže Slovenská republika sa vďaka povstaniu opäť stala Československom, takže osloboditelia to nemali až také ľahké ako v Nemecku.

Na rozdíl od všeobecného mínění nebyla Hitlerova armáda plně motorizovaná, ale převážně hipomobilní. Přesto ho nedostatek pohonných hmot ničivě zasáhl. Tak docházelo k absurdním situacím, kdy supermoderní proudový letoun Me 262 tahal z hangáru na letiště párek krav.

No jo, slepice....

Moje babička, které bylo v roce 1945 šestatřicet let, vyběhla na malý kopeček za chalupou a volala "Házejí polena, házejí polena...", když prvně v životě viděla padající bomby na asi necelé tři kilometry vzdálené katovické nádraží.

Šťastná to venkovská žena, viděla válku jen z dálky. Ale toho z transportu uprchlého ruského šestnáctiletého zajatce těch pár dnů do konce války s dědou ukrývali, to zas jo. Říkala mu Filípek, byl starý stejně jako můj táta.