Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 JUDr. Katarína Kandová, Ph.D., podala 8. 12. 2025 návrh na soudní rehabilitaci pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana.

Tuto zprávu mně poslal mailem advokát Lubomír Müller, který se zabývá nezákonnostmi komunistické justice. Josef Beran byl římskokatolickým duchovním, od roku 1946 pražským arcibiskupem a od roku 1965 kardinálem.

Státní zástupkyně dospěla k závěru, že i když Beran nebyl v pravém slova smyslu vězněn, podmínky života v internaci se v mnohém podobaly vězeňskému režimu; navíc se vyznačovaly úplnou izolací od vnějšího světa a absolutní ztrátou soukromí. Beran nevěděl, kde se nachází, neměl spojení s rodinou, byl mu odpírán i komunistický tisk. Každé dvě hodiny ho strážci osobně kontrolovali, neustále ho odposlouchávali a sledovali. Beran nevěděl, jak dlouho internace potrvá, zda bude souzen v některém z inscenovaných monstrprocesů, jestli je určen k internaci na doživotí, nebo k likvidaci.

Beran nebyl ochoten podporovat komunistický režim. Nebyl kvůli tomu odsouzen, ale byl dlouhá léta na více místech internován.

Domnívám se však, že jeho situace byla ještě horší, než kdyby byl odsouzen, protože byl zbaven občanských práv a svobody na základě komunistické svévole bez jakéhokoliv právního podkladu.

Josef Beran se narodil v Plzni 29. prosince 1888. Po vystudování gymnázia absolvoval teologická studia v Římě, kde byl 10. června 1911 v bazilice sv. Jana v Lateráně vysvěcen na kněze. Po návratu do vlasti o rok později začínal jako kaplan a postupně se ve třicátých letech vypracoval na rektora kněžského semináře a profesora pastorální teologie.

Za svoje vlastenecké postoje byl za heydrichiády 6. června 1942 zatčen gestapem, krutě vyslýchán a vězněn v pankrácké věznici, v Terezíně a nakonec v koncentračním táboře Dachau, kde se v dubnu 1945 dočkal osvobození americkou armádou. I v těch nejtěžších chvílích si zachoval čest a charakter, byl také oporou mnoha ostatních vězňů různých národností.

V roce 1946 byl jmenován a vysvěcen pražským arcibiskupem a zdálo se, že v osvobozené vlasti jej čeká šťastný život. Bohužel tomu tak nebylo, po komunistickém puči v únoru 1948 byl opět perzekuován, tentokrát komunisty. Kvůli tomu, že exkomunikoval kněze Josefa Plojhara za to, že neposlechl své církevní představitele, a kandidoval v komunisty zinscenovaných volbách, byl vyloučen z protinacistického Svazu bojovníku za svobodu, což těžce nesl.

Odmítl sloužit zločineckému komunistickému režimu a byl za to krutě pronásledován. Od roku 1949 až do roku 1965 byl 16 let protizákonně internován, nejdřív v pražském arcibiskupském paláci, poté na několika dalších místech, například v Růžodolu u Liberce, Mukařově u Prahy nebo v Radvanově u Mladé Vožice. Arcibiskup Beran trpěl pro Ježíše Krista a stal se tak vyznavačem. Svoji křesťanskou víru nikdy nezradil!

„Nechť tě sílí vědomí, žes jednal správně. Do nynější situace tě nepřivedl žádný přečin, nýbrž tvoje statečnost. Nebude nadarmo a bez užitku nečinnost a utrpení, k němuž tě donutili, nespravedlnost, kterou trpíš, nezasloužený trest, který na tebe uvalili. Pšeničné zrno se sice rozpadne v zemi, ale pak vydá klas a dozraje ve zlatou žeň.“ Tolik z osobního dopisu papeže Jana XXIII., jejž poslal v květnu 1961 arcibiskupu Beranovi. Dopis se vrátil zpět do Říma s poznámkou – „nedoručitelné“.

V roce 1965 po dlouhých a složitých jednáních mezi Vatikánem a Československem byl Josef Beran jmenován kardinálem a mohl odletět do Říma bez možností návratu. Zúčastnil se také zasedání II. vatikánského koncilu a podílel se na dekretu o náboženské svobodě, ke kterému přispěl svými vlastními zkušenostmi. „Tak se mi zdá, že i v mé vlasti katolická církev stále trpí pro to, co bylo v minulosti jejím jménem vykonáno proti svobodě svědomí, jako bylo v patnáctém století upálení kněze Jana Husa, nebo v sedmnáctém století donucení velké části českého národa, aby zase přijal katolickou víru podle zásady Cuius Regio – eius religio (čí země, toho víra), jež byla uplatňována…,“ pronesl na jednom z koncilových zasedání.

Kardinál Beran zemřel v exilu 17. května 1969 v Římě. V současné době se koná proces jeho beatifikace. Hodně o něm vypovídá svědectví jednoho jeho spoluvězně z Dachau. „Jsem bezvěrec, v Boha ani svaté nevěřím, ale pokud kdy nějaký světec byl, pak to byl kardinál Beran.“

Zdroje:

Josef kardinál Beran, 33. arcibiskup pražský a primas český, (29. 12. 1888 Plzeň – 17. 5. 1969 Řím)

Co je beatifikace neboli blahořečení? - Církev.cz | Zprávy

Velká mše, anonymní autor, vydala Křesťanská akademie, Řím 1970

JAN ZIEGLER