Na konci listopadu jsme si připomenuli tzv. Červenou středu, která je věnovaná všem lidem perzekvovaným pro víru. Náboženská svoboda patří k nezbytným podmínkám, aby mohla být kterákoli společnost považovaná za svobodnou. Zvláště pro křesťany však není tato svoboda zdaleka samozřejmostí.

Podle organizace Open Doors, mapující situaci kolem pronásledování křesťanů ve světě, jich více než 380 milionů čelí silnému pronásledování a diskriminaci kvůli své víře. Přesto není tomuto problému věnovaná adekvátní pozornost, a to i ve významných seriózních médiích.

Celosvětový problém
Nejhorší situace panuje v Asii a zvláště v severní polovině Afriky. S tímto neblahým fenoménem se lze setkat prakticky po celém světě. K nenávistným útokům na křesťany dochází i v jinak svobodných a demokratických evropských zemích.

Organizace s názvem Observatoř pro intoleranci a diskriminaci křesťanů v Evropě (OIDAC Europe) zaznamenala loni podle nedávné výroční zprávy celkem 2 211 protikřesťanských nenávistných činů. Nejvíce těchto činů bylo zaznamenáno ve Francii (770), Spojeném království (502), Německu (337) a Rakousku (116).

Jedná se především o případy vandalismu v kostelech, žhářství a různé formy fyzického násilí. Zpráva zmiňuje i případy stíhání tichých a nenápadných modliteb před potratovými klinikami či případ finské političky Päivi Räsänenové souzené za údajně nenávistné projevy kvůli citaci některých biblických pasáží.

Organizace proto také doporučuje národním vládám, aby si daly pozor na vágní jazyk obzvláště při tvorbě legislativy o nenávistných projevech. Nejasná definice těchto projevů může vést ke kriminalizaci nenásilných vyjádření naprosto legitimních náboženských postojů.

Dvě africké tragédie
Nedávno jsme byli svědky dvou šokujících událostí, které nám ukazují, jak přehlížené toto téma je: 14. listopadu došlo ke smrtícímu útoku na katolickou nemocnici v Biambwe v provincii Severní Kivu nacházející se ve východní části Demokratické republiky Kongo.

Ozbrojenci z organizace ADF (Svaz demokratických sil) zavraždili 18 pacientů a zdravotnické zařízení vypálili. Název zde může mást - ADF je teroristická organizace napojená na Islámský stát. Útok zhoršil již tak zoufalou humanitární situaci v této oblasti.

Ke druhé z tragických událostí došlo taktéž na africkém kontinentu. V časných ranních hodinách 21. listopadu vpadli ozbrojení útočníci do katolické střední školy sv. Marie v Papiri ve státě Niger v Nigérii a podle posledních zpráv unesli celkem 303 školáků a 12 učitelů během útoku na školu. Většinou šlo o dívky ve věku 12–17 let.

Nigérie patří mimochodem k zemím, kde jsou křesťané vystaveni útokům nejčastěji. Z velké části mají napadení na svědomí radikální islamisté.

Protesty? Kdepak …
Za jiných okolností by podobné události vyvolaly mnohatisícové protesty v evropských metropolích a významné budovy by byly nasvícené barvami vlajek postižených zemí. Žádné takové masové akce se však nyní nekonaly.

Pronásledování křesťanů je téma trestuhodně opomíjené. Dokonce i v seriózních médiích se někdy objevuje tendence tento fenomén bagatelizovat s tím, že prý důležitější roli hrají jiné faktory, než je náboženství, přestože opak je pravdou. Jde přitom o stovky milionů lidí postižených nějakou formou perzekuce či útlaku.

Právě proto je nesmírně dobře, že se pronásledování lidí kvůli víře nyní připomíná. Vzhledem k obrovskému počtu perzekvovaných si téma zaslouží mnohem větší pozornost nejen na Červenou středu, ale i po celý rok.