Výkonný ředitel Greenpeace ČR Jiří Tutter se pustil do Ondřeje Neffa. Snaží se mu dokázat, že má „zásadní mezery v přípravě“ a dovozuje, že Neff vlastně není žádný novinář, ale pouhý publicista. (Já bloud si až dosud myslel, že publicista je cosi jako elitní žurnalista. Jenomže člověk míní a Greenpeace mění.) To vše v rámci polemiky s Neffovým článkem, který otiskly Lidové noviny 14. 6. 2008 pod názvem Greenpeace jsou spojenci darebáckých států (na NP zde – pozn. red.). Jiří Tutter reagoval v témže deníku o čtyři dny později příspěvkem Standardy novinařiny dle Neffa.

Soudí-li Tutter, že Neff má zásadní mezery v přípravě, pak já soudím, že sám má zásadní mezery v logice. V odezvě na Neffovu námitku, proč do pole působnosti Greenpeace nespadá „odboj Gruzie proti Rusku“, vysvětluje: „Předmětem naší kritiky není jakýkoli konflikt, ale takový, který souvisí s jaderným zbrojením. Tedy polopatě: Greenpeace není pacifistická organizace a respektuje právo na nutnou obranu.“

Je-li tomu tak, pak se ptám, co v tom případě pohledávali aktivisté Greenpeace v brdském vojenském prostoru, kde má být instalováno zařízení v rámci obrany proti raketám, které by mohly nést nukleární nálož a vyvolat tím „konflikt, který souvisí s jaderným zbrojením“?

Neměli by se podřízení pana Tuttera utábořit spíše před pražskou ambasádou teheránského islámského režimu, když už ne přímo v Íránu před objekty, v nichž se vyvíjejí dalekonosné rakety a přinejmenším podezřele zachází s uranem? (Tam by se s nimi ovšem policie ve službách ajatolláhů fanaticky nenávidějících svobodný svět tak jako ta naše vojenská rozhodně nemazlila.) O testování íránských raket údajní nepacifisté v Greenpeace jistě něco slyšeli. A pokud jde o jaderné ambice autoritativního šíitského režimu, mohl by dát pan Tutter řeč s panem Baradejem z MAAE, aby se dozvěděl, jak se věci mají.

Bylo to připomenuto už tisíckrát. Zdravý rozum říká, že když nějaký autoritativní režim opakovaně vyhrožuje likvidací demokratickému státu ve svém sousedství (Hitler – ČSR), je třeba mít se na pozoru. O to víc, pakliže testuje rakety s nebezpečně dlouhým doletem a vyvíjí podezřelou nukleární aktivitu. Zvrácenost uvažování lidí v Greenpeace si v ničím nezadá s úsudkem „mírových“ aktivistů, kteří v 80. letech protestovali proti instalaci amerických raket středního doletu v západní Evropě, aniž by jim jakkoli vadilo, že podobné rakety na ně Rusové už dávno zamířili. Nejinak je tomu za současného rozložení figurek na šachové partii Írán versus svobodný svět.

Takže polopatě: Nelze protestovat proti obrannému antiraketovému vojenskému zařízení a současně přesvědčovat veřejnost, že respektuji právo na nutnou obranu. Buď jedno, nebo druhé, pane Tuttere!

Stejskal.estranky.cz