Žižka a cepník

Hejtman Žižka chodil kolem hradu Rábí a přemýšlel, jak by se dalo zdolat opevnění. Tu k němu přistoupil cepník a oslovil ho:

„Bratře Žižko, chtěl bych si s tebou promluvit mezi čtyřma očima. Už mě to nebaví mlátit kolem sebe cepem jako nějaký blbec. Mám na víc. Chtěl bych střílet z kuše.“

Žižkovi se z takové drzosti zatočila hlava. Už chtěl žadatele praštit palcátem, když tu obránce hradu vystřelil. Hejtman tak přišel o zbylé oko a měl teď jiné starosti.

Nespokojený cepník se stáhl do pozadí a raději už slepému vojevůdci nechodil na oči. Jeho žádosti vyhověl až mnohem laskavější Prokop Holý, krátce před bitvou u Lipan. Tam si ovšem novopečený střelec vystřelil jen dvakrát.

Vtipná odpověď

Vyhlášení další křížové výpravy proti husitům roku 1427 bylo výbornou příležitostí pro všelijaké provinilce a raubíře zbavit se hříchů. Tažení do Čech se jim jevilo mnohem pohodlnější než se trmácet až někam do Palestiny proti mohamedánům. Proto se výpravy zúčastnili bojovníci z různých částí Evropy. Z Anglie se dostavilo 1000 lučištníků a duší celého tohoto podniku byl kardinál Jindřich z Winchesteru. Byla to taková bratrská internacionální pomoc, která měla docílit toho, aby se pomýlení Češi zřekli bludů. S určováním kacířů si většinou křižáci nedělali těžkou hlavu – kdo promluvil česky, toho zapíchli.

Z vyprávění však věděli, že válčit s husity není nic snadného. Proto se po překročení hranice pohybovali uvážlivě. Oblehli město Stříbro, ale když se doslechli, že se husitské vojsko blíží, dali se na zmatený ústup. Ještě u Tachova se nechali kardinálem přemluvit, aby se sešikovali k boji. Napjatě vyčkávali.

Tehdy se v dálce ozval rachot vozů a chorál „Kdož sú boží bojovníci“, jenž neustále sílil. Na křižáky padl děs a nastal všeobecný útěk. Marně se je kardinál snažil zastavit křížem a plamennými slovy. Obracel se pak na konkrétní bojovníky.

„Proč před nimi utíkáš?“ otázal se jednoho.

„Já před nikým neutíkám, protože žádného nepřítele nevidím,“ odpověděl křižák.

Když kardinál poznal, že by proti husitům musel bojovat sám, vzal do zaječích taky, podobně jako později jeho kolega Cesarini u Domažlic.

Knihu lze koupit v knihkupectví Kosmas.