Aby nezůstalo jen při manifestacích, slavnostních večerech a projevech, i když i ty jsou připraveny zvláště jako úvod k Měsíci československo-sovětského přátelství. Jsou připraveny i tisíce přednášek a besed o Sovětském svazu, o XIX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, o mírové politice Sovětského svazu, o sovětském příkladu v nejrozmanitějších oblastech výroby, v průmyslu i zemědělství, o poměru sovětského člověka k práci, o jeho vynalézavosti, iniciativnosti, i zase vlastenectví, obětavém zanícení pro věc vlasti i všeho pokrokového lidstva, pro zdar socialismu, komunismu.

Ministr školství, věd a umění univ. prof. dr. Zdeněk Nejedlý, Rudé právo č. 297, 7. 11. 1952.

Prokurátor dr. Urválek: Vy jste sama řekla, že jste chtěli dosáhnout svou protistátní činností zničení lidově demokratického zřízení, že ano?

Obžalovaná Horáková: Ano.

Prokurátor: Paní obžalovaná, ptám se znovu, zda tento program znamenal návrat továrníků do továren, které byly znárodněny?

Horáková: Návrat vlastnictví těch továren.

Prokurátor: Byl to program pro milionáře, nebo pro lid?

Horáková: Byl to program pro buržoazní vrstvy.

Rudé právo č. 129, 1. 6. 1950.

Je spravedlivé, že nad bandou škůdců a špionů, v čele s jidášem Slánským, byl vynesen nejtvrdší rozsudek. Rozsudek ukazuje, že vůle lidu je v naší republice zákonem. Nenašel se ani jeden z dělníků, techniků a mistrů v Lužanu, který by nebyl řekl po vyslechnutí rozsudku: Ať jsou tresty smrti a konec Slánského bandy výstrahou všem, kdož by chtěli rozvracet naši republiku a ničit plody naší práce. Je to spravedlivý trest za Švermu, Fučíka i za to, že chtěli sáhnout na život soudruha Gottwalda, že zašantročili miliardy korun z naší poctivé práce.

B. Hudlík, předseda závodní organizace KSČ Lužan, tírny lnu, Veselí nad Lužnicí, Rudé právo č. 321, 1. 12. 1952.

Vatikán stojí dnes, stejně jako v době Mussoliniho uchvácení moci, na straně monopolistů a velkostatkářů, kteří znovu usilují zřízením otevřené diktatury o získání všech ztracených posic. Rozdíl je jen v tom, že Vatikán dnes již neřídí tyto reakční snahy ze zákulisí, ale otevřeně se staví do čela tohoto hnutí a tvoří jeho základní pilíř.

Rudé právo č. 131, 12. 5. 1953.

Hovoří Moskva! Moskva hovoří! Ten její leninský hlas navždy se vtiskl do paměti proletářů všech zemí, ten hlas, který se vyrval jak oheň z podzimní vichřice rou 1917 a nepřestával planout, naléhat, strhovat mysl i srdce pokrokových, vykořisťovaných, bitých feudálními i kapitalistickými otrokáři, ten hlas nepřestával vybízet do bojů …

Národní umělec Karel Nový, Tvorba č. 1, 1962.

Nejedlý je však také velkým historikem našeho věku. Napsal Dějiny Sovětského svazu, napsal první naši velkou historickou práci o sovětské hudbě, napsal naši první obsáhlou monografii o Leninovi.

Tvorba č. 6, 1962.

V souvislosti s přípravamiXII. sjezdu Komunistické strany Československa byla stanovena pronikavá diagnóza neduhů, kterými trpěla v posledních letech naše ekonomika, a ve sjezdové zprávě i usneseních sjezdu určena pro ně therapie. To bylo umožněno především tím, že pod obrodným vlivem dvacátého a dvaadvacátého sjezdu sovětských komunistů dochází i u nás zřetelně k obnovení toho, co je integrální součástí komunismu a co v době působení kultu osobnosti bylo považováno za nežádoucí, a proto potlačováno; vědecky neúprosná pravdivost při zkoumání životní skutečnosti a z toho vyplývající kladení nových otázek a hledání nových odpovědí.

Miroslav Galuška, Kulturní tvorba, 3. 1. 1963

Kdo desítky let v kapitalistických poměrech žil na úkor druhých, jistě jen ztěžkapřivyká socialistickým pracovním a morálním vztahům. Koho podstatnou část života rodiče, škola a celé okolí opájelo opiem pověr, sugestivních církevních obřadů a nevědeckých předsudků, ten se s velkými potížemi a sotva důsledně zbavuje tohoto deformujícího návyku… Nepochybuji, že ochránci tohoto řádu za hranicemi, stejně jako jeho truchlící pozůstalí u nás, hledají všechny cesty, jak by dále rozsévali podobné nešvary a povzbuzovali je k životu.

Jaroslav Klofáč, Kulturní tvorba, 28. 3. 1963.

Proletářský a socialistický internacionalismus je i základem bratrských vztahů našeho lidu se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi , z něhož vyvěrá třídní solidarita a úzké spojení československého lidu s revolučními silami na celém světě.

Ing. Arno Kraus, vedoucí tajemník Svazu československých divadelních umělců, Scéna č. 1, 1977.

Ukázka z edičního plánu nakladatelství SVOBODA

K. Marx – B.Engels: Vybrané spisy, sv. 5, 784 stran, váz. asi 19 Kč

V. I. Lenin: O práci bezpečnostních orgánů, 672 stran, váz. asi 18 Kč

V. I. Lenin: O vědecké organizaci práce, 240 stran, váz. asi 9 Kč

A. F. Okulov a kol.: Stranická organizace a ateistická výchova, 336 stran, kart. asi 6 Kč

G. Husák: Projevy a stati 1976 – 1978, 416 stran, váz. asi 18 Kč

A. Beljajev: Ideologický boj a literatura, 288 stran, váz. asi 24 Kč

A. G. Milejkovskij – S. M. Nikitin: Ekonomický růst v podmínkách moderního kapitalismu, 368 stran, kart. asi 28 Kč

V. N. Nikiforov: Východ a světové dějiny, 352 stran, kart. asi 20 Kčs

Marxisticko-leninská filozofie (V. Brychnáč a kol.), 544 stran, kart. si 25 Kčs