Manželka exbeatla Paula McCartneye je zřejmě dobře informovaná. Tvrdí, že se u nás zaživa stahují psi a kočky z kůže za účelem výroby kožichů. Odkud k tomu přišla, ve zprávě bohužel nebylo. Posléze se spustila mediální lavina, podobná jako v případě ”středověkých” metod poutání pacientů psychiatrických klinik k posteli aj. Autorka Harry Pottera se osobně angažovala, opět ve věci, o níž nic nevěděla.

To, že je u nás ke koupi psí a kočičí kůže, přece neznamená, že se u nás produkují. Mnohem menší prohřešky při chovu zvířat kontroly odhalí. Že by našim ochráncům zvířat něco takového uniklo?

Pozastavil bych se nad faktem, jehož logičnost mi jaksi uniká. Protestům proti chování psů a koček kvůli kožešině vadí tento akt samotný. Nečetl jsem, že by tato údajně u nás chovaná zvířata trpěla. Zákaz, evropský, se týká psů a koček an sich. Proti chování norků, králíků aj. žádné protesty až na výjimky nejsou, zejména pokud chovatel zvířata netýrá minimalistickými podmínkami.

Proč tedy je tak odsouzeníhodný eventuální chov psů a koček? Kvůli tomu, že jde o domácí mazlíčky, přátele člověka? Pes, kočka, kůň a další požívají jakousi vyšší ochranu, jsou to zvířata první kategorie. Racionální důvod k tomu není. Jsou lidé, kteří mají coby domácího společníka králíka, prase, slepici. Máme tedy čekat, že jednoho dne to i tito druhořadí dotáhnou na první příčku?