Navrhuji zákon o povinném pozdravu ve sněmovně v duchu pozdravu ministra Kalouska poslanci Skokanovi.

Volič totiž nemůže odhadnout, na koho se oslovení "debile" vztahuje více – zda na hulvátského ministra (možná i lehce ovíněného) nebo na zákeřného poslance, který si hovor nahrál, využil rozverné nálady ministra a skoro rok počkal, až se bude hodit dát ten blábol novinářům.

Volič už tuší, že by se pozdrav hodil třeba i na poslance Ratha, který se odvolává na zázrak téměř biblický, a sice změnu sedmi lahví vína na stejný počet milionů korun českých, a to nemluvím o jeho přihrávači Kottovi, který dělal čest takovému pozdravu už v minulosti díky svým opileckým skandálům. Možná by na něj měla slyšet i poslankyně, která tvrdí, že ji její kolega uplácel, a nakonec se ukáže, že všechno bylo jinak. Útrpný usměv ve mně vzbuzuje volební kampaň poslance Paroubka, který předvádí zpevňování svého těla, z čehož vznikl dokonce bulvární seriál cvičení podle tohoto poslance. Nemohu také nevzpomenout na poslance Korteho, který si ke zviditelnění jednou vybral exibici v hebrejštině a podruhé zase trapný pěvecký projevu za řečnickým pultem, kde by mělo znít něco smysluplného. No nevím, jestli bych ho následně neměla chuť pozdravit stejně jako Kalousek zdraví Skokana. A našla by se celá řada dalších případů, kdy se chování našich zákonodárců vymyká zdravému selskému rozumu. Vzpomeňme třeba na výmluvy při odhalení "poslaneckých studií" na plzeňských právech anebo na přijatý zákon o povinnosti souhlasu obou rodičů i při nutném ošetření dítěte….

Takže zdravím vás, poslanci….

Možná za to chování ale nemohou, může za to prostředí. Kdo vkročí do sněmovny, zkrátka zblbne - opojen mocí, možná i laciným pitím ve sněmovní kantýně (nebo už tam snad jsou ceny tržní stejně jako v obchodech, kam chodí všichni ostatní?) a dalšími zákonnými a nemorálními výhodami přesvědčujícími každého z nich, že jsou něco více, než jejich voliči.

Takový závěr mě trochu děsí, protože dává tušit, že slušnosti v politice se jen tak nedočkáme.