GLOSA: Zloději a paraziti, kam se podíváš
Petr Ševčík foto: Neviditelný pes
Před několika lety jsme se přistěhovali do menšího města. Postupem času jsme začali mnohé zboží nakupovat u zdejších drobných podnikatelů: skvělé chlebíčky a slaninu, téměř kompletní sortiment místní pekárny, italské speciality, belgické pralinky, zdravé potraviny pro biomatky, nakonec i boty a oděvy.
Hrozně rád v našem městečku chodím na sobotní trh. Nakoupíme čerstvé ovoce a zeleninu, voňavý chléb, zajdeme na kávu, poklábosíme s náhodně potkanými známými... Někdy to protáhneme až do oběda v některé z restaurací. Maloměstská idyla téměř prvorepubliková.
Obchodníci jsou vesměs milí a usměvaví a všichni bez výjimky zcela automaticky vydávají účtenku.
Prostě samý zloděj, kam se jen podíváš. Nejen že pracují od pondělí do soboty a v neděli doma dělají účetnictví, ještě si při tom dovolí být příjemní a ochotní, paraziti jedni. Evidentně nepochopili, že takto staromódně se dnes podnikat nedá.
Moderní podnikatel „umí“ dotace a investiční pobídky, ty největší podnikatelské hvězdy si svůj byznys ošetří zákonem. Otravná starost o zákazníky do jednadvacátého století nepatří.
Malé a střední podnikání, to jsou přece klišé a kecy. Ti malí si jen vyskakují – myslí si, že když se sami uživí, hned mají nárok mluvit do fungování státu. Stejně jsou to jenom převlečení kulaci a spekulanti, kteří nemají v moderní společnosti místo.
Ale jsme přece civilizovaní, vyvlastňování a deportace už nejsou v kurzu. Stačí ty zloděje a parazity dostatečně znechutit, oni toho nechají sami. Pro začátek je budeme online sledovat. Dříve či později chybu udělá každý...
