Ačkoliv se na Psu podepisuju jako "notorický cyklista", tak původním sportovním povoláním jsem atlet-sprinter. Cyklistika nastala jako rehabilitace po drobném úrazu bederní páteře v roce 1966. Takže není divu, že pozorně sleduji právě probíhající MS v atletice v Moskvě. Jsa pamětníkem (sleduji od roku 1968 vše, co sledovat lze), nemohl jsem si nevšimnout zajímavého úkazu – razantně ubylo tzv. ulitých startů ve sprinterských disciplínách.

Důvod je celkem jednoduchý, nastoupilo nekompromisní řešení v podobě tzv. zátěžových startovních bloků a důsledné vyloučení sprintera při prvním porušení pravidel. Ty bloky měří sílu na ně při startu vyvinutou ve vztahu k času startovního výstřelu. Proti změřenému výsledku není odvolání a podrobit se musela i taková hvězda jako Jamaičan Bolt (před dvěma lety v Tegu).

Pozorný čtenář/ka si jistě položí otázku, jaký že vztah mají zátěžové bloky k řešení cikánské otázky v České republice. A já odpovím – zásadní! Je nutno nastavit důsledné podmínky pro soužití s majoritní společností (s patřičnými tolerancemi) a důsledně trestat jejich porušování. Jinými slovy řečeno – Jsi v tolerančních mezích? Máš nárok na všechna práva! Nejsi v tolerančních mezích? Máš smůlu a trp! Nic víc, nic míň.

Abych nebyl za fanatického rasistu, prohlašuji, že barva kůže mi nikterak nevadí a jsem potěšen téměř absolutně černými tělesy, která se tempem cca 1 km/2:36 min řítí drahou Mondo stadionu v Lužnikách (ta téměř absolutně černá tělesa jsou vytrvalci z Keni, jejichž dres je na zadní straně stejně černý jako jejich kůže). Beru i mírně světlejšího Mo Faraha (GBR), který kráčí skvělým způsobem ve stopách zcela bílého Emila Zátopka. U jejich ženských ekvivalentů mi vadí jen módní výstřelky typu růžového příčesku Jamaičanky Fraserové (při své "nížce" ta ženská běhá naprosto fantasticky), ale ty jsou srovnatelné s příšernými obličeji namalovanými na tvářích i zcela bílých atletek, zejména ze zemí bývalého SSSR (asi jim radí Ivana Trump, rodilá Češka ...).

Je dobré zakončit svoje výtvory pozitivně. Činím tak i já a sděluji P.T. čtenářstvu, že v ranním vlaku 8807 se mnou jezdí mladý Cikán a prokazuje se platnou jízdenkou, nedělá binec a neokrádá spolucestující. Ti se k němu chovají stejně jako k ostatním "bílým" spolucestujícím v tu dobu (5:47), nechávajíce ho být a v klidu dále klimbají. Až to tak bude všude a pořád, tak bude cikánský problém vyřešen. Jen se bojím, že já se toho nedožiju. Parazitické organizace pro "začleňování" se o to jistě za moje peníze postarají...

P.S. Zná někdo z čtenářů/ek cikánského sportovce, který dosáhl alespoň 1. výkonnostní třídy? Já ne, a že jsem za svůj život prošel stovkami závodů a utkání v mnoha sportovních odvětvích....

Autor je notorický cyklista