„Česká hysterie z uprchlíků je projevem malosti,“ pronesla elita. Malý Čech to zaslechl, zamyslel se, vyrostl a bylo po hysterii a všichni žili šťastně až do smrti.

Takhle nějak si to zřejmě elita a intelektuálstvo představuje, protože je nepodezírám, že by při svém vzdělání, inteligenci a rozhledu chtěli něco jiného než dobro a blaho. Jen je mi divné, že by si neuvědomovali, že podobné komentáře dále přilévají olej do ohně a rozhodně nepřispívají k tomu, že by se lidé na problémy začali dívat racionálněji (a to bez ohledu na to, zda je dnes a denně opakovaná diagnóza české malosti správná nebo ne).

Strach z nového a neznámého je přirozený. Kdo jiný než intelektuálové a elita by v tu chvíli měli povstat a začít trpělivě vysvětlovat a argumentovat. Místo toho pravidelně vidím bezduché metání českou malostí, zaprděnými čecháčky, xenofoby, rasisty a podobnými slovy, z nichž se ovšem staly už jen nadávky pronášené k někomu, nad koho se zrovna chcete povýšit.

Ne, tohle není řešení. A takhle si intelektuální elitu nepředstavuji.

Pán, který chtěl být prezidentem a sjednocovat společnost, ji opět rozděluje, protože tento jeho výrok bude mít za následek jedině to, že své odpůrce zatvrdí v jejich přesvědčení, zatímco příznivci se zase poplácají po zádech ve své domnělé nadřazenosti. Od řešení problému (je-li vůbec možné) se tak zase trochu vzdálíme.