GLOSA: Zase jedny vyhozené peníze
Obávám se, že pokud to nebude provázeno dalšími kroky, jsou to zbůhdarma vyhozené peníze. I Chánov byl kdysi nové sídliště a to, jak se změnil, je způsobeno životním stylem jeho obyvatel. Představa, že někdo tento styl života změní jenom proto, že dostane nový byt, je absurdní. To po nějaké době povede jen ke vzniku sídliště Chánov II.
Co by potřebovali obyvatelé nejen Chánova, ale např. i neméně známého brněnského Bronxu, je program který by je přiměl k tomu, aby pracovali a nespoléhali na sociální dávky, aby děti chodily do školy a měly motivaci změnit životní styl svých rodičů. A taky aby postihy za přestupky a kriminální činnost byly důsledně uplatňovány a nebyly omlouvány z rasových či pseudosociálních důvodů.
To je ovšem mnohem složitější, než se blýsknout tím, že se věnuje suma peněz na opravu jednoho z mnoha existujících ghet, a demonstruje se tak snaha „řešit problémy“. Pumpování peněz do podobných akcí jenom zvyšuje představu zde žijících lidí, že pokud to bude opravdu zlé, stát (nebo někdo, např. EU) se o ně postará. Ale co je horší, přes všechny vynaložené prostředky budou mít obyvatelé slumů stále pocit, že jim společnost něco dluží, oni nemají a jiní ano. Pěkný případ, k čemu to povede, jsme mohli sledovat nedávno v Británii, považované za příklad demokracie.
Základním předpokladem pro výše zmíněný program by byla radikální změna systému sociální podpory. Ale k tomu, vzhledem k rozložení politických sil v ČR, dojde jenom stěží. Jak dopadl Jiří Čunek, dle mého názoru jeden z mála našich politiků, který pochopil problém a také navrhl pravděpodobně fungující řešení, dobře víme. Bylo mu řečeno tehdejší paní ministrovou pro menšiny, ať se do takových věcí neplete („severomoravaci“ by řekli „drž pysk“), ona si to bude řešit po svém. A nedlouho poté se pan Čunek vrátil do regionální politiky.
Takže vzhůru, podporujme sociálně slabé a opravujme jejich sídliště. Pár let to vydrží a bude je možné ukázat v televizních zprávách jako příklad řešení problému.
