Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: V lese, ne v parku
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
K. Potoček 11.2.2020 21:40Už asi 3 roky nekácím nic jiného, než kůrovcem napadené smrky. Někde se po vykácení kůrovcového oka plocha osazuje semenáčky. Někde, hlavně u starších a tudíž řidších porostů, kde je víc světla, se sázet nic nemusí, protože je to už slušně podrostlé mlazinou, které se dá dost zachránit. Tudíž fůru vykácených porostů nemusíte osazovat, pouze je nechat, ale zapomeňte na prales. U hospodářských lesů, což je u nás většina, tam za 10 let vlítnu s pilou, udělám prořezávku, za dalších 10 opět a pak nastupují probírky. |
|
A. Hrbek 11.2.2020 16:29zkouška |
|
|
L. Safrata 11.2.2020 16:26
|
|
|
Ś. Svobodová 11.2.2020 12:50Jsem pro. Z velké části říčanského lesa starosta"zázrak přírody" Kořen nechal udělat lesopark. Cesty široké 4m, lavičky, altány. Les schne, houby se ztratily, uschlé stromy plundruje technika po stovkách. Z potoka nechal odvést vzácné střevle potoční a teď tam vyrábí bagrem "přirozené" tůňky. Část na kterou katastrálně nedosáhl je přiměřeně zarostlá,vlhká a svěží, na houby můžeme s kosou. |
|
|
V. Holý 11.2.2020 11:54V článku jsou předpoklady, které se rovnají blouznění. Nelze zalesnit 40 % ploch přirozeným zmlazením, v nejbližších letech se budou zalesňovat především holiny po kůrovcové kalamitě a z prázdnoty nebo sousedících souší žádné semeno nepadá. Mezi důležitými funkcemi lesa je zcela opomenuta jedna z nejdůležitějších, a to zadržování vody, ta u dnes usychajících lesů mizí a to je největší průšvih. Hustý a neprostupný les na dnešních rozsáhlých holinách nevznikne, když se naivně nechají přirozené obnově, budou tam převažovat keře a chci vidět autora, jak se prodírá trnkami a hledá houby. Mimoto i lesu založenému uměle trvá několik desítek let, než ho lze nazvat lesem podle houbařových představ, ten z přirozeného zmlazení je přínosnější, ale může vznikat jen pod postupně prořeďovaným zdravým dospělým lesem, ne na kalamitních holinách. |
|
|
J. Roškota 11.2.2020 11:46V českých lesích se hospodaří nesmyslně. Produkce a zpracování dřeva představuje zhruba 0,5% HDP. Na českém trhu, pro domácí potřebu, skončí jen asi 30% doma vyprodukovaného dřeva. Kvalitní truhlářské řezivo se hlavně dováží. Kvůli tomu je u nás většina lesních porostů smrková stejnověká monokultura, náchylná ke všem možným kalamitám. Současná kůrovcová kalamita, je jen poslední v řadě. Řekl bych, že máme dobrou šanci jak výše popsanou smutnou skutečnost změnit. Nejsem si jistý, zda to půjde samovolně, jak v příspěvku píše pan Petráček, ale změna struktury lesních porostů je nutná. Bohužel, to ale nemůže být pro změnu buková stejnověká plantáž, jak si libuje jeden ze zde diskutujících. Výsledkem by měl být, přirozený les, který se ale bude skutečně zásadně odlišovat od toho jak známe les dnes. Jít v něm na houby, nebo těžit dřevo bude obtížnější. Bude ale druhově pestřejší a hlavně stabilní. Je zajímavé, že vše vyplývá z každoroční "Zprávy o stavu lesa ...", vydávané MZe, ale musí přijít krize, aby se věci začaly konečně hýbat. Snad. |
|
|
A. Pakosta 11.2.2020 20:10problém je pouze v tom, že ten opěvovaný "přirozený les" se bude "přirozeně" vytvářet mnoho desítek let, možná i stovek - a to v tom lepším případě. V tom horším půda na horských kůrovcových holinách proschne a následně bude splachována erozí - až tam zbude holá skála. Znáte pobřežní hory v Dalmácii? Jsou to holé vápencové hřbety, jen tu a tam se skvrnkou trnité vegetace. A přitom tyto hory byly od třetihor porostlé hustými cedrovými lesy. V osmém století před Kristem je vykáceli Féničané - potřebovali spoustu dřeva na stavbu svých lodí, kterými dobývali Středomoří. Holé dalmatské kopce pak ponechali "přirozené obnově", jejíž výsledek vidíme dnes. Kdoví, třeba bude Šumava za třista let vypadat podobně... |
|
|
J. Nevrkla 11.2.2020 8:47Možná by bylo ideální nechat zarust pole plevelem v zájmu biodiverzity. To bude ráj. |
|
|
Ś. Svobodová 11.2.2020 12:39Jenže ono to funguje. Pokud se sklizeň nezrondapuje, po sklizni zůstane na poli dostatek nízkých plevelů. Ty tvoří zelenou plochu, udrží v poli vlhkost a udržují teplotní rovnováhu. Zaoráním dodají zelené hnojivo. |
|
|
J. Nevrkla 11.2.2020 15:40Nevím, že by se sklizeň rondapovala. Že by byli zemědělci hlupáci, když používají různé herbicidy proti plevelum? |
|
|
A. Pakosta 11.2.2020 20:01Tato metoda (postřik sklizně roundupem) se používá například u řepky: Rostliny uhynou a uschnou, což je příznivé pro jejich další zpracování - výmlat. Roundup nepoškozuje semena, ani se nepřijímá kořeny, takže pole po "ošetření" se může v zápětí znovu osít. To ovšem nic nemění na věci, že je to barbarská a nepřirozená praktika. |
|
|
A. Hrbek 11.2.2020 8:27To je absolutní blbost. Pokud chceme mít dostatek zdravého konstrukčního dřeva, musí být les systematicky pěstován a ne nechán samovolnému vývoji. To věděla již Marie Terezie. Zdravé a ekonomické využitelné lesy musí mít charakter udržovaného parku, podobně jako jsou udržované parky u našich obydlí. Jenomže v současné době se za lesní, dokonce národní parky, považuje změť samovolně rostoucích dřevin a bylin. Krásnou příležitost si to ověřit, měli za první republiky čeští lesníci, kteří přišli na Podkarpatskou Rus. Obrovské hluboké lesy vyrostlé samovolnou obnovou, ale plné špatného, převážně palivového dřeva. Navíc obtížně těžitelného. Proto byl bilanční zisk z 1 ha lesa na Podkarpatské Rusi 24 Kč, kdežto v českých zemích z pěstovaného lesa 276 Kč. To chtějí pan Toman a pan Brabec? Pro koho?? A proč?? |
|
|
J. Vágner 11.2.2020 8:45Přesně |
|
|
P. Zinga 11.2.2020 9:071/ Pro nikoho 2/ To nevědí ani oni. |
|
|
M. Krátký 11.2.2020 11:05Čeští lesníci byli vývozním artiklem starého Rakouska - Uherska - viz Josef Ressel ve filmu Bronzová spirála - |
|
|
M. Krátký 11.2.2020 6:21reálné proměny lesa už jsou vidět po likvidaci kůrovcové kalamity ve státních Kosteleckých lesích kolem řeky Sázavy - konkrétně na jejím pravém břehu - naproti Zbořenému Kostelci. Zde byly vykáceny mnohahektarové úseky smrkového uschlého lesa - tyto plochy byly zkultivovány obrovskými stroji, které rozdrtily i všechny pařezy do hloubky až 25 cm a strojně vysázeny tisíce sazenic buků předem natřených proti okusu a vše dokonale oploceno. Vypadá to nádherně - uvidíme v létě zda se vše ujmulo a roste. |
