Zejména z pohledu českých médií a trapných politiků to působí, jako by snad byla Česká republika plná extrémistů, xenofobů, nácků a podobných šmejdů.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že takřka každý, kdo dnes veřejně sděluje své výhrady k probíhající migrační vlně, komu se z dobrých důvodů nechce zařadit do šiku vítačů, bývá nemilosrdně ocejchován výše uvedenými nálepkami.
Pokud už tedy za každou cenu hledáme negativní vlastnosti obyvatel téhle krajiny, můžeme možná mluvit o jisté nestatečnosti, lokajství, závistivosti, udavačství, ale významné množství spoluobčanů inklinujících k fašismu, nacismu, rasismu tady nikdy nebylo, a to dokonce ani za německé okupace.
Můžeme mluvit o Vlajce, věčných židobijcích i jiných rasistech, ale tehdy i dnes vždy šlo či jde jen o okrajovou záležitost, která se vyskytuje v každé zemi tohoto nedokonalého světa.
To, že mnozí lidé dnes domýšlejí negativní důsledky pokračující migrantské vlny, je hystericky nazýváno strašením. Lidé, kteří si obvykle nevidí ani na špičku vlastního nosu, se tím strachem údajně baví - smějí se: prý čeho se obávat, když jsou u nás momentálně jen desítky žadatelů o azyl?
Mně to tedy zase až tak směšné nepřipadá. Namísto vystrašenosti tomu říkám předvídavost. I ten hasící přístroj je lepší pořizovat si preventivně, pokud možno ještě před požárem.
Je ovšem pravda, že se u nás příšerně straší a nálepkuje. Ale především těmi nácky, rasisty, extrémisty a xenofoby!
Převzato z JosefHavranek.blog.idnes.cz se souhlasem autora.