GLOSA: Toho Havla nám chtějí zošklivit
A daří se to těm "snaživým", kteří neznají rčení, že všeho moc škodí. Dokonce mi to evokuje jiné rčení, že snaživý blbec je horší než třídní nepřítel. Pravda, ti kteří již na Havla zapomněli, se najednou probudili a nyní by chtěli po něm pojmenovat i "každý patník".
Nemyslím, že musíme takovým způsobem uctívat člověka, kterému tak zvaní pragmatici nemohli za jeho života přijít na jméno. Jméno Václav Havel znělo vždy lépe v zahraničí a za mořem, než doma. Není divu. Tradiční demokracie jeho politické kroky vnímaly pozitivně, zatím co u nás byl považován za naivního idealistu. Jeho příznivce nazývali pravdoláskaři, což mělo být něco jako infekční choroba. Nikdo ale nechtěl vyslovit, že lhaní a nenávist se stává státní doktrínou.
Bylo by "hezké" létat z letiště Václava Havla, které se časem stane majetkem Aeroflotu v rámci privatizace pod vlivem Václava Klause? Bude přece jen dobré pojmenovat po Havlovi něco čistě českého, co zůstane české i po všech privatizačních rošádách. Nemyslím, že moc předbíhám dobu, ale nějak dlouho je ticho o privatizaci tohoto (ještě) českého majetku. No, a když bude pravděpodobně dostavovat Temelín Medveděvovo Rusko, budou jistě chtít v Praze "vlastní" letiště.
Proto věřím, že nejlépe uctíme odkaz Václava Havla plněním jeho myšlenek. Zapálené svíčičky jsou sice víc vidět a nedá to mnoho namáhání, ale... Představte si, kdyby přece jen pravda a láska začala vítězit, což dá víc práce. A protože nás (možná) není málo, mohli bychom to stihnout za takových dvacet, třicet let!
Pak pojmenujme po Havlovi vše, co jsme skutečně dokázali.
Převzato z Rottenberg.blog.idnes.cz se souhlasem autora
