O případu MUDr. Davida Ratha bylo v posledních dnech napsáno snad úplně všechno, takže je opravdu těžké něco dodat. Mě ale zaujala jedna drobnůstka.

V domě bývalého středočeského hejtmana se našlo "deset v českých", tentokrát nikoli na stole, ale pod podlahou. Naštěstí se to hned vysvětlilo. Dal si je tam do úschovy Davidův taťka MUDr. Ratmír Rath. (Prý se mu také druhdy přezdívalo Ras, ale to už je dávno a vůbec, věřte nějakým seznamům.) Ten si je poctivou prací vydělal až v Kataru, kde byl prý královsky placen. No, pomiňme nevýznamný detail, že stát Katar je emirát a že mu tedy vládne emír a nikoli král, a uvažujme následovně.

Budu pracovat jako lékař v Kataru, budu dobrý a budu sakra dobře placený. Katar je díky ropě a zemnímu plynu země bohatá a emír je uznalý. Za dobrou práci sladkou odměnu, tedy v daném případě deset sladkých melounů. Potud tedy je nebo by alespoň mohlo být vše v pořádku. Jak se ale melounky dostaly pod podlahu synkovy chaloupky?

Že by emír, aby mohl lékaři zaplatit za jeho služby, nechal v nějaké směnárně vyvexlovat odpovídající sumu v katarských riálech za tvrdou českou měnu? To asi ne. Katar je jistě moderní země, kde je možno realizovat bezhotovostní finanční transakce a Davidův tatík měl určitě nějaké to sporožiro, kam mu emírův mzdový účetní výplaty posílal. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by si pan doktor Rath přivezl prašule z Kataru v baťohu.

Nabízí se ale další otázky. Když už měl deset melounů na účtu, proč si je najednou všechny vybral? Prý chtěl koupit nemovitost. Budiž, ale to starý pán netuší, že jednodušší je platit opět převodem na účet? Navíc musel do banky dvakrát, protože výběr takové sumy v hotovosti se musí nahlásit několik dní předem. A to už vůbec nemluvím o úrocích, o které přišel.

Postupme dále. Když tedy ke koupi nemovitosti nedošlo, proč si je neuložil zpět do peněžního ústavu, ale předal do úschovy synovi? A proč synáček vybral k úschově údajně křišťálově čistě poctivě vydělaných korunek tak nedůstojné místo pod podlahou? Aby se hoši při domovní prohlídce více zapotili, než kdyby bankovky našli v tradičním štrozoku nebo v kredenci?

Nezlobte se na mě, pánové doktorové Rathové, já snesu dost, ale tuhle historku vám nesežeru.