Při pohledu z odstupu už to tak komické není. Máme chránit ohrožené druhy zvířat? Nežijeme přece na světě sami – a nejspíš nechceme, aby naši potomci jednou žili na planetě, kde kvůli naší dnešní bezohlednosti už budou polovinu zvířecích druhů znát jen z filmů nebo z knížek. Anebo obráceně: jsme páni tvorstva a na žádné sysly se nemusíme ohlížet? A také: Má smysl chránit sysla, když krávy nebo slepice či krůty vraždíme ve velkém?
Takovými úvahami se nejspíš návštěvníci chystaného festivalu obšírně zabývat nebudou, a ani se jim nelze divit. Naštěstí se ledacos dá vyřešit kompromisem, zatím se na Zemi ještě dlouho vejdeme i se sysly. Tak snad jen poznámku na adresu České inspekce životního prostředí: nešlo by na sysly a různé další tvory, kteří mají také právo na existenci, upozornit dřív než dva dny před oznámeným festivalem?
LN, 20.7.2007