Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996GLOSA: Svobodu umělému sněhu
Neznám nikoho, kdo by preferoval technický sníh před sněhem přírodním. V našich podmínkách je ale jeho používání vhodné i nutné k tomu, aby se své zálibě mohli dle svého přání věnovat statisíce náruživých českých lyžařů. Vlekaři tvorbou technického sněhu jenom vycházejí vstříc přáním svých platících zákazníků.
Letos, stejně jako vloni, otřel se o umělý sníh mimo jiné i pan Ludvík Vaculík. Postupně přitvrzuje. Dříve byl technický sníh jenom „pitomost“, letos už je ale „lyžování na umělém sněhu duševní úchylka“ (LN 15.12.). Hmm. Pojďme to promyslet.
Pokud bychom z jakéhokoliv důvodu nárokovali, aby lyžaři provozovali svoje potěšení výhradně v přirozených podmínkách, tedy bez jakéhokoliv nadlepšování technickým sněhem, z jakého důvodu bychom neměli totéž požadovat třeba po bruslařích nebo plavcích? Proč plavcům nestačí zaplavat si pár týdnů v létě, kdy slunce dostatečně ohřeje vodu na plovárnách? Proč se jim musí ohřívat voda v krytých bazénech? Proč se musí hokejistům vyrábět led? Je bruslení na umělém ledu a plavání v ohřívané chlorované vodě také duševní úchylka?
Samozřejmě, že není. Úchylkou (byť ne duševní) bývalo dříve takovéto netolerantní odsuzování svobodných lidských aktivit. To se nevztahuje na totalitní Československo, ve kterém státostrana normovala naprosto vše, délkou vlasů počínaje. Náš příspěvek do dějin netolerance je nezanedbatelný. A jak se zdá, někteří lidé musí stát na její vartě od útého mládí do pozdního stáří.
Ve svobodném světě tomu ale bývalo jinak. Už není. Falešný morální rozměr tam dostává téměř vše. Automobilismus, počítače a internet, létání, žárovky, maso. Tak proč by měl být technický sníh výjimkou, notabene u nás?
Hoďme to za hlavu a pojďme si zalyžovat, zabruslit a zaplavat, dokud se na to nevyžadují emisní povolenky.