GLOSA: Sníh
Kam se poděla ta zčernalá, okoralá, nechutná hmota, na kterou jsme byli po léta zvyklí? Zmizela spolu s lokálním vytápěním bytů sirnatým uhlím i dýmáním továrních komínů, stejně jako zmizely fronty před obchody s potravinami a horší věci, které nám kromě životních starostí zatemňovaly mysl.
Je to výborná zpráva, ale právě proto jsem se o ní nic nedozvěděl, denně čtu a slyším, jaká katastrofa nás potkala, že po několika letech opět napadl sníh, jak bývalo v lednu pravidelným zvykem, haldy sněhu, který za mého dětství nezaměstnaní nakládali v ulicích na káry a odváželi do Vltavy, dnes však zůstává a čeká, až přijde obleva, aby se naše ulice proměnily v potoky.
Nezaměstnaných, kteří by takto chtěli pracovat, je dnes zřejmě málo, i těch bez domova, kteří by se při té práci zahřáli lépe než pivem v tramvaji.
Právě zjišťuji, že jsem chtěl napsat dobrou zprávu proti všem špatným, ale chybička se vloudila.
To je ta česká nátura, ale ten sníh přesto běloučce září, zvláště dnes, kdy se opět objevilo slunce, odjakživa posel dobrých zpráv.
Praha - Žižkov
