Michal F. Marko 13.2.2007 10:57

O co jde -závěr

Na závěr: Nahradit rozhovor citoslovci není k ničemu. Studovat, čím je autor vyučen, zda on není náhodou křesťan, co tím sleduje nebo přitáhnout do diskuse jeho léta starou noticku

o jiném tématu, která by měla vybarvit autora jako společensky neúnosného zpátečníka („Ať za všechno nemůže jen Vaculík“ či „Hranice normality existují“, jinak děkuji za její připomenutí, dávno by zapadla), je dosti pod standard akademické obce. A co s postesknutím, že bývaly doby, kdy glosu jako Šíření blábolů by redakce nepustila ven. Vždyť nikdo nemusí reagovat pod svou úroveň. Proč toužit po době, kdy jediný publikovatelný názor určoval RSDr. Buďme tolerantnější. Věci a názory se nakonec usadí samy. Jinak máte pravdu. Nehýkám ve vašem stádu. Bučím si vlastním hlasem. Ale, zůstaneme-li u zoomorfních vyjádření, vyskytnou-li se nebezpečí, neztratí se kejháním hejna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Michal F. Marko 13.2.2007 10:56

O co jde -pokr.4

Boje o život. Ach, ty všudypřítomné masové boje o život. A přitom pro miliony druhů organizmů jde jen o pouhý „život“. I psy a lvy se prostě rvou. Ba dokonce i formulace, že pacient s rakovinou bojuje o život vypovídá jen o myšlenkovém světe mluvícího a ne o boji

o přežití, myslitelném jinde a jindy. 

Evoluce. Neznám udržitelnou, obhajitelnou definici evoluce (a společnou pro celou přírodovědu), která by ji vymezovala oproti obecnějšímu pojmu „změna v čase“. Buď jde o zbytečné synonymum, jsou-li totožné nebo je evoluce zatím prázdné slovo, měli-li být různé.

Selekce. Nemá svůj vlastní význam. Buď jde o obsahuprázdnou tautologii nebo se staré slovo naplňuje neodpovídajícím obsahem z pojmu populační dynamika (velmi dobrého, samostatného). V nejkrajnějším případě jde o zbytečné synonymum.

Adaptace. Používá se ve dvou významech jako adaptace-proces a jako adaptace-vlastnost. V prvém významu jde o neudržitelný pojem, nemáme-li na mysli dědičně nepřenosné vlastnosti získané za života jednotlivce. Druhý význam slova adaptace nedoprovází pravidlo rozdělující všechny možné vlastnosti na adaptace a neadaptace. Ergo kladívko pojem k ničemu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Michal F. Marko 13.2.2007 10:55

O co jde pokr.3

Sobecký gen. Gen není sobecký. V přírodovědecké mluvě se s genem mohou vázat pojmy jako například „relativní četnost výskytu v populaci“, „aktuální rychlost změny relativní četnosti“. Gen není sobecký ani v hrubě přeneseném smyslu, jako popularizační výrazivo,  jelikož sám není téměř nic. Existuje a šíří se v balíku genomu. Jen faktorová analýza může ukázat jaký podíl mají vlastnosti podmíněné daným konkrétním genem na jeho aktuální rychlost šíření, oproti vlivu desetitisíců soudruhů v organizmu a měnlivého vnějšího prostředí na jeho šíření. Významný, nevýznamný, nulový či zcela protichůdný tendenci jeho aktuálního šíření. Stačí rozmyslet situaci geneticky podmíněných chorob.

Proximativní a ultimativní cíle. Myslí se nějakých probíhajících procesů v přírodě. Formulace zcela nepoužitelná v exaktním přírodovědeckém vyjadřování, viz výše.

Hraní her. Strategie. Pro přírodní vědy neadekvátně posunutý význam pojmu. Hráči nezasedli k desce, ani strategičtí protivníci ve štábech. Kořeny stromu obrůstající kámen nehrají strategickou hru, mikroby nemají strategie přežití a množení atd. Prostě žijí, mají formy, způsoby žití. Formalizmus teorie strategických her  na řešení obecně přírodovědeckého problému nedovoluje bezmyšlenkovitě hovořit o hraní her. Matematická podobnost dvou oblastí (analogie) neimplikuje totožnost oblastí. V něčem jsou podobné, ve většině různé. Planetárium není sluneční soustava a shoda kozy a ovce v mnoha aspektech jim ponechává jejich jména, vidíme rozdíl. Považuji za rozumné zachovávat pojmům co nejdéle jejich výchozí obsahy. Zbytečná deformace jazyka je nebezpečná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Michal F. Marko 13.2.2007 10:53

O co jde pokr.-2

Paměť buněk. Nejpozději od vydání Ashbyho knihy známe paměť jako vlastnost systému, kdy jeho současné chování určují nejen současné vstupy, ale i nějaké minulé. Kolem sebe prakticky nenaleznete systém (nultého řádu), tedy takový, který by nebyl paměť. I buňka je podle toho paměť. Vymezení dobré v oboru systémů.  Jinak příliš široké. Zahrnuje vše. Aby „paměť“ užitečně vymezovala, nebylo by dobré ponechat ji pro systémy zaznamenávající ideální (nemateriální) entity tak či onak souvisící s vědomým myšlením? V přírodě, a tedy i v buňkách, budou jen konkrétní působení. Žádné zákony, informace, kódy, algoritmy. Na moji podporu se račte podívat do Leibnizova mlýna. Buňky pak fungují, ale nic nemají na mysli. (A neptejte se mne, jak se dostaly tvary těch konkrétních působení do vědomého myšlení. Nevím. Budete-li k sobě poctiví, přiznáte, že to nevíte ani vy. Induktivní logika existuje jen

ve špatné učebnici. A nedštěte na mne oheň a síru. Hádejte se s Humem, Kantem a Popperem).

Sebevražda buněk. Předpokládejme apoptózu jako dobře definovaný pojem jednoho typu hynutí, smrti buňky. Sebevražda buněk na jejím místě je pak v nejlepším případě zbytečné synonymum. V horším případě popularizační šlendrián, který se přestěhoval do odborné mluvy. Já to považuji za neodpovědný posun významu vážného pojmu sebevražda, za kažení komunikačních vlastností jazyka. Kdo skáče z Nuselského mostu nespouští proces apoptózy a buňka nepáchá sebevraždu. Nesnažte se mne přesvědčovat, že jde o vědeckou terminologii. Jak je vidět, ta je pořádku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Michal F. Marko 13.2.2007 10:51

O co jde -pokr.1

b) Použití neodpovědně posunutých významů pojmů. Mám to za diverzi vůči vyjadřování myšlenek, kterou již přestáváme vnímat.

c) Používání nedostatečně nebo vůbec nevymezených pojmů. Tedy prázdných zvuků bez obsahu.

Uvedu jen příklady. Snadno je zatřídíte pod a) až c). Než se opět rozohníte, prosím o pár minut zklidnění v zájmu věci. Pak spánembohem, říkejte o mně co chcete.

Altruismus v mikrosvětě. Pojem altruismu je  podezřelý/nepovedený od samého počátku

u Comta, jak jsem se poučil u moudrých. Vztah k lidstvu a jeho prospěch, místo lásky ke konkrétním lidem. No budiž, alespoň lze tušit co má znamenat. Ale altruismus jako chování obecně jakéhokoliv individua prospívající svému druhu, je bez odhadnutelného obsahu. Kdo má závazný návod na třídění všech možných způsobů chování na prospěšná a škodlivá? A kde se ta škodlivá berou? Altruistická formulace má tvar „ten a ten se chová tak a tak proto, aby ...“. To nemůže být věta z oboru syntetických exaktních věd. Museli byste stanovit cíl a hodnotit, což je věta mimo oblast přírodovědy, z nějaké ideologie. Nebo máme v přírodovědě osoby legitimované profétickými schopnostmi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Michal F. Marko 13.2.2007 10:50

O co jde

Milé vosí společenství! Jak lákavé pošťourat se klacíkem ve vaší báni. Naposledy Šíření blábolů, NP 18. ledna. Pak toho rojení a bzučení. Ale ujišťuji, nebyl to prvotní záměr. Snad jsem doufal, že se někdo chytí za nos. Jako sekundární efekt však zábavné. O co tedy šlo doopravdy? S pomocí polopatizmů, abych nebyl rozvláčný, mínil jsem toto. Masově se šíří ve vašem společenství taková vyjádření, která mají původ v:

a) Nezvládnutí vztahu disciplin filosofie a syntetických exaktních přírodních věd.

Ve formulacích přírodních věd se nemohou objevit cíl, účel, teleologie, hodnotové soudy, rozhodování. Za těmito musíte do filosofie, ke světonázorům a do náboženství. Smíchat obě oblasti nelze, jsou neprostupné. V přírodopisu vidím jen řetězce determinovaných procesů. Vy něco jiného? Neviděl jsem dosud ani jediný skutečně přírodovědecký zákon, v němž by vystupoval účel, smysl či hodnocení. Nevyrazíte je tedy ani z jejich libovolně dlouhého řetězení. Objeví-li se výrazivo takového typu v přírodovědeckém pojednání, je to selhání. Může se přihodit každému, i vědci. Upozorněn, měl by nevhodný nátěr ze svého vyjádření oškrabat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 22.1.2007 12:31

Re: Marko

Ja bych to tipoval spis na sud. Takovy novodoby Diogenes ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 22.1.2007 12:25

Re: autor netuší, že existuje cosi jako vědecká terminologie,

Nebo si predstavte co nastane az se dozvi o casticich s necelociselnym spinem. A taky mi to pripomina diskuzi kdysi ve VTM jestli existuji komplexni cisla ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Plzák 18.1.2007 18:58

Re: Re: Re: Altruismus je opak egoismu

Každý mrtvý komunista se hodí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Exalted 18.1.2007 18:37

Mně to nedá!

Ještě pár takových článků a bude se říkat: Ty jsi ale marko!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Exalted 18.1.2007 18:34

Slohová práce ze zvláštní školy?

Pane Marko, tak tohle je na nedostetečnou i v té zvláštní škole! Jak můžete plést oborový žargon, populárně-vědecká zjednodušení s nějakými slovníkovými defnicemi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

j. zrzavy 18.1.2007 18:33

Marko

Klid, tenhle člověk se občas z nějakého doupného stromu, nebo kde tak může bydlet, ozývá a chce s námi veřejně polemizovat, nebo sesmolí nějaký článek proti evoluci a chce, aby na to našinec psal odpovědi, nebo vyrobí dotazník o evoluci a rozesílá ho biologům s tím, že odpovědi někde otiskne, a dopředu varuje, že je ochoten naše odpovědi i ironizovat. A nikdo si ho nevšímá, nikdo mu neodpovídá, tak už takhle blbne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milan 18.1.2007 18:25

Články pana Petra

jsou zhruba 2,5 tisíckrát lepší než článek pana Marko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jara cimrman 18.1.2007 17:59

..mne, abych se priznal

...abych se priznal, mne nejaky bunky nebo hlenky nezajimaji, jsem rad, ze to s nima globalne konci sebevrazdou ... zejmena  s bunkama komunisticky strany........Vas Jara Cimrman

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tmoravec 18.1.2007 16:46

to chce klid

Pane Marko

Chce to trochu klidu a hlavne se hned neurazet. Kdyz muze byt Sobecky gen (Dawkins, 1976), nevidim duvod proc by nemohla byt altruisticka bunka (Petr, 2007). Podstatou vedecko-popularizacniho clanku je preci to, ze pouziva misto odbornych terminu nejaka prirovnani z bezneho kazdodeniho zivota. To je zrejme, jak by rekl Quimby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Saša 18.1.2007 15:54

shovívavým,

samozřejmě.

A kdo to ještě neví, tak pan Petr často publikuje na www.osel.cz

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Saša 18.1.2007 15:52

Zatímco pana Petra si velice vážím

a jeho články hltám, na pana Marka se vzhledem k blbostem v jeho článku napsaným nemohu nedívat se schovívavým despektem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jirka 18.1.2007 15:17

Uf

Pane Marko, az budete umirat na rakovinu, tak si na tento clanek vzpomente. To se totiz nektere vase bunky zblaznily a odmitly spachat naplanovanou sebevrazdu. A pak mudrujte. Hlavne uz, prosim, nepiste podobne blaboly, lidi nemaji s hlupaky zas takovy soucit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 18.1.2007 14:55

Re: Na obranu autora

Hm, no a nebyl ten kritizovaný článek náhodou článkem popularizujícím? A tedy v něm mohl pan Petr zcela svobodně využít onu "populatizační licenci" a označit apoptosu slovem sebevražda. Z vašeho příspěvku mám dojem že podle vás nemá odborník žádného práva napsat populární článek využívající mnoha "popularizačních licencí". Naštěstí pan Petr je názoru přesně opačného a píše spousty skvělých populárních článků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jurist 18.1.2007 14:35

Re: Na obranu autora

I kdyby prapůvod všeho tkvěl v kvalitě onoho článku, tak  pokud by tenhle M.F.Marko nebyl líný a přečetl si článek do konce, dozvěděl by se cosi o pořadu, kde pojendání  Ing. Petra zaznělo v celé své podobě (všem snad dobře známý pořad Meteor). Kdyby si jej na netu v archívu ČRo 2 poslechl, pak, pokud není opravdu totální blb, by možná pochopil, oč jde,  a ušetřil by si celou tuhle blamáž, a hlavně by bezdůvoně neosočoval jiného. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ernst Stavro 18.1.2007 14:00

Re: Vesmír

Ne, to byl pan Kinkor, objektivista. (viz: http://neviditelnypes.zpravy.cz/veda-vesmir-nevznikl-05g-/p_veda.asp?c=A061005_092755_p_veda_wag)Na autora jsem vygoogloval jen dva odkazy na dopis, ktery onehda zaslal redakci LN.  (viz.: http://www.google.cz/search?hl=cs&q=%22Michal+F.+Marko%22&lr=lang_cs)  Protoze je to pomerne kratky dopis neuskodi, kdyz ho sem vlozim:

"Dopisy redakci: Hranice normality. Kolik lidí je podrážděných, když Ludvík Vaculík řekne pár jasných slov. Hranice normality ale existuje a mnohé lidské chování je za ní. Vezměte si k ruce kloudné dějiny sexuality nebo psychiatrické učebnice či soudní akta. Sledujte filmy, čtěte literaturu. Pro stanovení hranice normality jsou možné jen dva obhajitelné přístupy. Morální autorita mimo člověka a z nouze tzv. Příroda. Podle jejích záměrů (jak se říká) vše, co neslouží rozmnožování a řádnému vyvedení potomstva, je zbytečné a nepřirozené. Nepřirozené tak jako dvouhlavé tele, chyba v mechanismu. Nebo jsme povinni připustit, že nám ta Příroda pro volný čas vyvíjí i zábavu? Religiózní etika již jediná v moderní společnosti prosazuje tendence z kloubů nevymknuté přirozenosti. Michal F. Marko, Lučany Lidové noviny, 18.7.2002, "

Dnesni clanek na psu tedy  nejspis nevybocuje z jeho pohledu na prirozenost. Ackoliv autora neznam, troufam si odhadnout, ze je humanitne orientovany krestan. Jinak naprosto souhlasim s tim, co napsal Ivanhoe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Schütz 18.1.2007 13:55

Na obranu autora

Je mi líto rozhorlení diskutující, ale musím se autora zastat. Jím kritizovaný článek je opravdo blábol, kdyby pro nic, než tuto větu: "Buňky občas slevují ze svých vlastních zájmů, protože mají na paměti prospěch celku." Jistě to nemusím dále komentovat. Článek ovšem není podepsaný, evidentně jeho autorem nemůže být žádný biolog, nýbrž redaktor, který si s biologem Jaroslavem Petrem zřejmě povídal a informace od něj získané si pak upravil a formuloval po svém. K následující diskuzi bych rád dodal toto: altruismus je termín, který je možné aplikovat pouze na entity sebe samé si uvědomující, tedy na lidi, s určitou licencí možná i na zvířata. Viz definice altruismu  na http://www.merriam-webster.com/cgi-bin/dictionary: Etymology: French altruisme, from autrui other people, from Old French, oblique case form of autre other, from Latin alter

1 : unselfish regard for or devotion to the welfare of others

2 : behavior by an animal that is not beneficial to or may be harmful to itself but that benefits others of its species. Apoptosu rozhodně nelze ztotožňovat se sebevraždou (http://en.wikipedia.org/wiki/Suicide), i když se to v rámci popularizační licence někdy dělá. Je to děj geneticky programovaný a tudíž nemá charakter volního aktu. Viz http://www.online-medical-dictionary.org/omd.asp?q=apoptosis Apoptosis is the mechanism responsible for the physiological deletion of cells and appears to be intrinsically programmed….. This mode of cell death serves as a balance to mitosis in regulating the size of animal tissues and in mediating pathologic processes associated with tumor growth.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jakovy 18.1.2007 13:40

???? Re: Opravuji

Jste si nebudoucností sněhu Tak jistý? Já nejsem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

www racek 18.1.2007 13:26

Re: Re: Altruismus je opak egoismu

tak s tím nesouhlasím. kdyby vybuchl husák, nastoupil by nevybuchlý bi-lak. a ten by tedy nevodprejsk dodnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rudolf 18.1.2007 11:27

Re: Re: Co je autor zač?

Co takhle popovídat si se sochou Davida o Michelangelovi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

doktor 18.1.2007 11:21

Michale Marko,

vy asi za svou nevzdělanost nemůžete, úroveň článků by však měla hlídat redakce Neviditelného Psa. Pro vás i pro ni kousek z Wikipedie: " In der Soziobiologie versteht man unter Altruismus die Aufopferung eines Einzelnen oder Mehrerer, um den Fortbestand Anderer zu sichern, etwa bei Menschen, aber auch bei Ameisen, Schimpansen, Honigbienen oder anderen Tieren. Hierbei ist nicht in erster Linie das Opfern des eigenen Lebens gemeint, dies ist aber im Extremfall inbegriffen. Altruismus kommt in der Natur vor, wenn ein Individuum Aufwand treibt, obwohl nur ein anderes Individuum davon direkt profitiert. Dies scheint auf den ersten Blick dem Darwinismus zu widersprechen. Dennoch besteht ein Zusammenhang zwischen egoistischen Verhaltensweisen und altruistischen Handlungen. Die Soziobiologie kann reziproken Altruismus erklären." Ing.Jaroslav Petr je povoláním reprodukční biolog, a jeden z  nejlepších popularizátorů přírodních věd u nás.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jerry 18.1.2007 11:09

Opravuji

sníh nespáchal sebevraždu, ani neroztál a neodtekl. Žádný totiž nebyl a letos už nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Falanx 18.1.2007 10:39

Pravda pravdoucí.

Jak úžasný a vzrušující je ten náš širý svět, když vejce jsou moudřejší slepice a diskuzní příspěvky hodnotnější, než bláboly o údajném šíření blábolů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jurist 18.1.2007 10:34

Re: Re: Mily autore ,

Víte, když ony bývaly doby, kdy by na Psu takovýto nehorázný blábol neměl vůbec šanci být publikován...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jana 18.1.2007 10:27

popularizace

To je ten problem pri popularizaci vedy, ze popularizator predpoklada alespon urcitou znalost problematiky. a ti, kteri tento zaklad nemaji, tak jeste nadavaji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek