Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: S Mistrem na věčnost
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Šír 5.10.2019 21:07Tohle je taková ožehavá záležitost. A ten článek se snaží být výjimečně neutrální a smířlivý. (Mimochodem také se ošívám nad slovem "nejkonsensuálnější".) Jenže... když to někomu nedá a zamýšlí se, tak... dá se to všechno bez námitek přijmout? Napadá mě jedna objektivní (?) námitka: je ta tolik vyzdvihovaná profesionalita (nade vše, nad jakoukoliv morálku) tak definitivně vše řešící? Říká se tím, že všichni ti umělci, kteří nebyli ochotni s režimem spolupracovat (nebo co to ten Gott tedy dělal) a museli třeba i emigrovat, nebyli profesionálové?! Když se to domyslí, tak autor říká: jiní, kteří nebyli tak důsledně "apolitičtí", byli neprofesionální břídilové, které "napadlo kázat morálku a kritizovat režim" (což tedy Gotta nikdy nenapadlo). Ti ovšem měli problémy, byli zakazováni, případně nuceni k emigraci. (Gotta naopak Husák prakticky přemluvil, aby se z náznaku emigrace vrátil, že mu vše odpustí.) Osobně a konkrétně je podle mě velikánem české hudby, na rozdíl od hlasitě zpívajícího Gotta, Vladimír Mišík. Ale bylo by jistě možno jmenovat řadu dalších. |
|
J. Anděl 6.10.2019 8:46U profesionality versus morálky jde o to, že se nevylučují, není jedno nad druhým a obojí kombinuje dva směry - dovnitř a ven. Morálka dovnitř znamená, že vlastní činy konzultujete se svědomím a/nebo nějakým přijatým kodexem. Morálka ven znamená, že o morálce mluvíte, popisujete jí, vysvětlujete a/nebo snažíte se ovlivnit společenské události v souladu s nějakou morálkou. U obou je důležité i ono a/nebo a všechny varianty tak mají nespočet různých projevů, z nichž některé bychom označili jako nemravné a jiné jako mravné. Profesionalita asi zhruba znamená, že dodržíte podepsanou smlouvu bez ohledu na jiné tlaky. Těmi může být svědomí (ale většinou je to právě svědomí, které na vás tlačí, abyste dodržel smlouvu), nebo nějaká vnější očekávání okolí, případně nějaký ideál, nebo touha nějak ovlivňovat společenské dění. To, že potlačíte nějaké osobní postoje či pocity na škále "líbí/nelíbí" a dodržíte smlouvu, je nepochybně pro druhé působivé a činí vás to důvěryhodnými. Vysloveně ji očekáváme o lékařů (hyppokratova přísaha), řešíme jí i u diskriminace v obchodě (nemůžete odmítnout veřejně nabízenou službu druhým na základě rasy, pohlaví, náboženství, sexuální orientace......). Ale má to svá ale, protože jsou jedinci mimo tu smlouvu, kteří zpochybní, zda jste vůbec měl na onu smlouvu přistupovat. Tam pak vstupuje třetí element - poslání. Ano, někteří se narodí s pocitem, že je jejich posláním dělat určitou činnost. Je pro ně nade vším a snaží se jí dělat v tom prostředí, do kterého se narodili, resp. do kterého se dostanou. A zejména jde-li o činnost v principu neideologickou (třeba hraní na klavír), těžko pochopí výtku, že nemají hrát třeba nacistickým pohlavárům. Já to neodsuzuji (přesněji chápu to), ale ani z nich nebudu dělat mravní vzor. Je to mezi nimi a jejich svědomím. |
|
|
V. Liptovský 6.10.2019 16:43Vladimír Mišík.... Hovoríte o piesňach a tvorbe, alebo o jeho postojoch a názoroch? To sú veľmi rozdielne záležitosti... Ubezpečujem vás, že na Slovensku o Mišíkovi vie pár ľudí... A o jeho piesňach ešte menej... Zato o KG vari všetci nad desať rokov... Takže - aký velikán hudby? Hovorme, že vám jeho názory konvergujú... A kde je hudba? |
