Co se stane? Možná to skončí dobře. To znamená, že po usilovné dehonestaci všemi možnými prostředky budou sprostí podezřelí, ti divní lidé, kteří si domů nabrali třináct cikánskejch kriplů, vona nedělá (možná nedělají oba!), berou na ně nekřesťanský peníze a ještě jim dá Klaus metál, zatímco já tady za pár drobných hákuju vosum hodin denně a nikdo mi nic nedá, propuštěni, protože ti kluci si všechno vymysleli, ale stejně, paní, jim tolika děcek dávat neměli, kdyby je opravdu slušně vychovali, tak by jim něco takového neprovedli.
Nejspíš o tom rozhodne po rozsáhlém dokazování a odvolávání až soud a mezitím formou předběžných opatření jim budou děti na několikaletou dočasnost odebrány a celá jejich životní práce zničena.
Možná to skončí špatně. Možná se skutečně prokáže, že citlivá duše týraná pubertální vyrážkou a nařízenou večerkou k tomu, byla někdy usměrněna tak, že si mamina nebo tatík vylezli na židli a s touto dopomocí ubožáka propleskli, protože už to dál nešlo. Soud vyměří zasloužené tresty za týrání svěřené osoby a průmysl ústavní výchovy a typové sociální péče si oddechne. Ostrůvek pozitivní deviace bude zlikvidován s výstrahou všem, kdo by se o něco takového chtěli jen pokusit.
Možná se skutečně prokáže, že v hodině zlé hvězdy z manželů Rosnerových vykouklo šídlo jejich hydeovské přirozenosti a se svojí mocí nad svěřenci pracovali, jak Zelenka s heparinem. Já tomu nevěřím.
Džamilo a podobní, jděte někam! Zkoušet to na morčatech!