Má smysl odmítat Sputnik a Sinopharm už předem?

Barikáda, kam se podíváš, ač jen názorová. Nejčerstvější je ta vakcinační. Stačí říci Sputnik či Sinopharm a už se malují apokalyptické obrazy Česka zrazujícího Západ a pod bičem Moskvy či Pekingu. Nepřeháníme to trochu? Kde je tolik vzývaná debata založená na důkazech?

Ano, na Čínu se s žádostí o vakcínu obrátil prezident Zeman, pro mnohé nepřijatelný sinofil a rusofil. Ke Sputniku zase inspiruje pro mnohé nepřijatelné Orbánovo Maďarsko. Navíc platí to, co říká ministr Blatný: vakcíny neschválené v EU neproplatí pojišťovny. Ale i to, co říká šéfka TOP 09 Pekarová Adamová: nedělejme z očkování geopolitiku. Proto zdůrazněme, že léková agentura EU už Sputnik posuzuje. Že ve světovém žebříčku vakcinace je na tom Česko bídně – podle webu Our World in Data dostalo alespoň jednu dávku 4,3 procenta populace, zatímco průměr EU činí 5,1 a Maďarsko má 7,8. Že slušně si vedou státy užívající i vakcínu Sinopharm (Chile 18,8, Srbsko 14,3). A na špici je Izrael (55,6 procenta populace s alespoň jednou dávkou), který loni při objednávání vakcíny riskoval.

Když se řekne riziko, mnozí si představí testování nevyzkoušené vakcíny na lidech (zajímavé, že Izraelci z toho trauma nemají). Ale tu jde o něco jiného, o riziko rozhodování a podnikání. Můžeme čekat na dostatečné dodávky dohodnutých vakcín z EU – nikdo neví, jak dlouho. Můžeme čekat, až úřady EU prověří Sputnik – ale pak zvýšený zájem sníží jeho dostupnost. Anebo můžeme objednat u Číňanů či Rusů teď, kdy je vakcína dostupná. Jako to loni udělal Izrael s Pfizerem či Maďarsko se Sputnikem.

Před touto otázkou stojíme. Při pohledu na čísla nákazy ji nemusíme balit do geopolitického strašení. Jde o jistotu dodávky, aniž se pak musí nutně využít. Připomíná to známou hlášku z akčních filmů lehce feministického ražení: „Raději mít a nepoužít než potřebovat a nemít,“ říká drsná hrdinka a podle situace má na mysli kondom nebo pistoli. U nás to může platit pro neunijní vakcíny.

LN, 5.3.2021