Navštívil někdo z vás bývalá pohraniční opevnění?
Myslím, že je to velmi poučné z mnoha hledisek.
Obecně jako budování podzemních staveb, abychom si uvědomili, že někdo před námi dokázal realizovat stavby tak velkého rozsahu v tak náročných podmínkách.
Navštivte Dobrošov, Haničku či Boudu, poznáte, že tenkrát, před více jak sedmdesáti roky uměli naši předkové udělat něco pro svojí obranu. Bez GPS a laserových vodovah postavili obrovské podzemní areály. Technická stránka těchto staveb uchvátí i obyčejného laika. Rozsah objektů, jejich vybavení, byť jen plánované, je fascinující. Zabezpečení mužstva, podzemní ubytovny, kuchyně, ošetřovny, zkrátka to, čemu se dnes říká „logistika“ na vysoké úrovni.
Ale hlavně, co je podstatné a co na člověka zapůsobí, že byla vůle se bránit.
Obecně řečeno nenechat si poroučet zvenku!
Ta vůle dlouho nevydržela. Snad nebyla odvaha na nejvyšších místech, to nemohu já po 70 letech hodnotit.
Na mně působí ta ochota bránit se. Prostě řečeno současným jazykem „nenechat si nasrat na hlavu!“
Co ještě víc na mě působí, je nadšení těch několika málo jedinců, kteří dokáží bez státních dotací a sociálních podpor pečovat o to, co český stát a českou společnost nezajímá!
Ta první republika měla vůli se bránit.
Máme my nějakou vůli?