Je zřejmé, že euroatlantická civilizace stále více zaostává ve schopnosti čelit dynamické konkurenci Asie. Proč tomu tak je? Příčin je jistě více, ale nepochybně se na nás podepsalo několik století, kdy jsme byli na špici pelotonu a udávali tón. Ano, většina technických novinek a vynálezů pocházela z racionálně a individualisticky myslící Evropy a později Ameriky. To nás ukolébalo, že tomu tak může být i v budoucnu, kdy se budeme živit prodáváním rozumu a služeb a to manuálno ponecháme na bedrech těch méně rozvinutějších oblastí. Doufali jsme, že globalizace ještě víc podtrhne naši dominanci, když všichni budou jíst naše jogurty, pít colu a užívat náš software. Ale nějak se nám to vymklo z rukou.

Učedník mnohokrát předčí mistra. Ukázala to i Korea, kdysi opovrhovaná země kompletačních linek pro vyspělé státy. Kompletovali a kompletovali, ale s asijskou pílí a pracovitostí se také učili. Podívejte se, kde dnes jsou jihokorejské automobilky nebo elektronické koncerny LG nebo Samsung. My jsme utápěli svoji energii v bezbřehých diskusích o sociálním státě, svobodách a demokracii a oni pracovali a bohatli. I komunistická Čína pomalu přehodila výhybku a když se v USA podíváte na zadní stranu výrobku, najdete tam v převážné míře Made in China. Všemocný kapitál mění své geografické rozložení. Z Wall Streetu se stěhoval nejdříve k ropným šejkům a později se Západ, a tedy i my, stává stále více a více dlužníkem asijských zemí.

Na dobré bydlo si člověk zvykne snadno a když na něj náhle nemá, tak než by ho opustil, raději žije na dluh s tím, že ono se to nějak vyvrbí. Tak to je aspoň ve státech zhýčkaných euroatlantickou civilizací. Když k tomu připočtete ještě řadu našich chyb jako realitní krize nebo přehnané ceny některých druhů akcií, tak není divu, že se v tom začínáme topit. Každá krize je vždy zároveň i nějakou příležitostí, protože dochází k jistému znovurozdání karet. Řada věcí už není tak jako dříve a je třeba se dynamicky přizpůsobit nové, změněné situaci. Fyzikální a ekonomické zákony jsou neúprosnou realitou. Kdo myslíte, že se této nové situaci lépe přizpůsobí? Zhýčkaný a po klidu a jistotách toužící obyvatel Západu nebo Asijec zvyklý, že co si sám nezíská, to nemá, navíc motivovaný ty "přemoudřelé" dohnat a předehnat?

Asijský životní systém je více kolektivistický, vnímající souvislosti a celek na rozdíl od našeho individualistického analytického stylu koncentrovaného na detaily. Paradoxně pak může udělat z dlouhodobého hlediska pro lidi více i asijský osvícenecký diktátorský styl typu Singapuru. On je naučil pracovat, dodržovat kázeň a postarat se o sebe. Dal jim slušné podmínky s důrazem na vzdělání. Zatímco náš sociální stát vychovává spíše vychytralce a závisláky na státu. Ano, i ta skvělá demokracie, která se zdála být tak fantastická, se nám nějak rozpadá pod rukama. Jednak se mnoho zdrojů a energie vybíjí v nekonečných diskusích, které díky převládající polarizaci 50 : 50 nikam nevedou. A většinový systém, který by tato negativa alespoň trochu utlumil, nejsme schopni přijmout. K jeho přijetí u nás povede zřejmě až nějaká velmi hluboká a vleklá krize.

Také čtyřletý volební cyklus se obrací proti nám. Než se politici dohodnou na vytvoření vlády i mezi sebou, zbývá jim pak velmi málo času na realizaci důležitých opatření, protože v druhé půli volebního období už vše podmiňuje snaha o znovuzvolení. A demokratický způsob volby v součinnosti s převládajícím IQ národa pak způsobí, že největší šanci na zvolení má politik populista ve stylu "slibem neurazíš". Kolik už bylo vítězných destruktivních kampaní soustřeďujících se na detail nebo chybu protistrany či slib nesplnitelného. A vždycky jim to národ zase spolkne, místo aby se ptal: A jak byste to udělali vy? Dovedete si představit, že by uspěl subjekt vyzývající k uskrovnění s tím, že po deseti letech se to vrátí i s úroky? Ne, demokracie nedovede uvažovat v dlouhodobé perspektivě.

Když k tomu připočtete korupční prostředí a prorůstání byznysu a zločinu do státní moci, tak si člověk řekne, tak tohle je ta demokracie? Masaryk se musí obracet v hrobě. Ona totiž demokracie není pro každého. Vyžaduje vyspělé nejen politiky, ale i voliče. A co je pro ty ostatní? Možná osvícená diktatura.

Tak jsme se od asijského konkurenčního tlaku dostali až k naší demokracii. Ale ono to spolu úzce souvisí.