Obrátila se na mě paní Čiháková z Galerie kritiků, že zatímco Cena Jindřicha Chalupeckého obdržela letos od státu podporu v úhrnné výši 2 150 000 Kč, její Cena kritiky za mladou malbu nedostala nic. Tohle rozdělování veřejných prostředků na kulturu - a vůbec, na cokoliv - je vždycky velmi ošidné.

Navíc, v současné situaci, kdy Ministerstvo kultury je plně zaměstnáno sponzorováním překladů z čínské literatury, je jen logické, že nemá čas ani prostředky na nic dalšího.

Je obvyklé, že se civilizované národy snaží šířit svoji kulturu její podporou, a to i finanční. Tak to dělají i Číňané. Ne tak Češi. Ti podporují šíření kultury čínské. Z ministrů nejméně známý ministr, jak říkali dnes v rádiu, a taky nejzbytečnější, jak tvrdím já, kulturní ministr Staněk ví ovšem nejlépe, jak si místo udržet, co je pro to třeba udělat a odkud vítr vane...

Tohle uvádění čínské kultury do českého prostředí není - přes zmíněnou finanční podporu ze strany českého státu - prosto dalších obtíží: Překladům z čínské literatury se nedávno na Vltavě věnoval Zdenko Pavelka. O finančních otázkách pomlčel, takže českým čtenářům nesdělil, že budou-li si ty knihy kupovat, budou je platit vlastně dvakrát. Zato název edice Xin, ve která nakladatelství Verzone překlady z čínštiny vydává, vyslovoval hezky počesku jako „ksin“. Pavelka je v tom nevinně, viníkem je nakladatelství, které přepsalo čínský znak s použitím transkripce, která byla vymyšlena Číňany. Kdyby použilo český přepis, edice by se jmenovala Sin, což by mnohem lépe odpovídalo tomu, jak se ten znak ve skutečnosti vyslovuje, a pan Pavelka by se neztrapňoval nesprávnou výslovností.

xxx

Zvolením Davida Smoljaka senátorem (v doplňovacích volbách na Praze 9) přibyl mezi politiky další, jehož hlavní zásluhou je, že je synem známého otce. Teď ještě nějaké to dílo aby bylo...!