V příspěvku Jana Šimůnka Budeme je chránit až do roztrhání těla je výstižně popsaná škodlivost levičáctví a socialismu vůbec na několika vybraných příkladech. Autorů, kteří mají tak vyhraněný a podle mne i správný názor, je málo - nebo málo píší. Domnívám se, že by bylo užitečné soustředit lidi a sepsat jednoduchá, praxí ověřená pravicová pravidla, která by se nedala populistickou demagogií snadno vyvrátit. Když vyjdeme z toho, že
1) stát má prosperovat (toto hlásají, respektive tím se chlubí politici zleva i zprava).
2) prosperita se měří porovnáním s vyspělejšími státy, to je naším přibližováním nebo vzdalováním se těmto státům
3) obyvatelstvo se má ve své zemi cítit svobodně(lidé by měli mít jasná a srozumitelná pravidla včetně zastání se od svého státu proti tomu, kdo je porušuje)
4) stírání rozdílů v politice levice a pravice je rozšířeným bludem (bohužel rozšiřovaným i mezi tak zvanými pravicovými politiky, kteří šíří ve své původně deklarované pravicové straně i vyloženě populistické, levicové názory)
5) levičáctví se vyznačuje tím, že prosperitu zařídí stát, respektive je to v jeho moci. (Z vlastní historie víme, že je to omyl. Pod kontrolou státu se nám vyspělé země vždy jen rychle vzdalovaly.)

Potom můžeme zejména k naplnění bodů 1) a 2) začít s definováním těchto pravidel např.:
Stát dojde k prosperitě uvolněním tvůrčích sil svých obyvatel nikoli tím, že sám bude tuto prosperitu pro své obyvatelstvo zajišťovat.
Pravidla by se měla zjednodušit. Zákony by se měly zjednodušit nebo zrušit až na hranici, kde je stát schopen je kontrolovat a jejich dodržování bez problémů vymáhat.
Stát by neměl nic dotovat kromě přísně vybraných sociálních programů.
Daně by měly být spravedlivé, t. zn. nepřímé a jednoduché . Pokud možno jen jedna daň. Třeba DPH s jednou sazbou ve výši všech daní, které stát k fungování potřebuje.
Stát by měl být malý, a proto by se měl zbavit všeho co nepotřebuje, např. podnikání.
A tak podobně.

Pokud by se našli autoři ochotní takto naznačená pravidla (pokud možno i lépe) definovat, mohli bychom se sdružit a vytvořit řekněme databázi, z které by mohli třeba čerpat skuteční politici, nebo by se pomocí ní mohla skutečná politika podrobit kritice. Kdyby to zaujalo odborníky, třeba definovat jen jedno pravidlo… možná by se mohlo podařit i něco někde kultivovat. Tak prosím přispívejte.