Rychetský v Terezíně navázal na Kuberu. Nebo ne?

Terezínská tryzna bývá tribunou, z níž zaznívají názory na společenské či politické trendy. Je to logické. Tryzna se koná v dějišti nacistické genocidy za německé okupace českého území i většiny Evropy. Úředně je vzpomínkovou akcí k uctění obětí nacistické perzekuce. Leč důležitější bývá, jak se zlo připomíná tři generace po konci války a holokaustu, v čem se spatřují aktuální hrozby, kdo a před čím varuje. Letos to byl hlavně předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Hlavní hrozbu spatřuje v tom, že z veřejného prostoru se vytrácejí slova jako solidarita či humanita.

Na tom postřehu dost je. V době neurotizované různými strachy – z násilí, masové migrace, změny klimatu, epidemie, státní reglementace způsobu života, zdražování, z toho, že „lépe už bylo“ – se solidarita a humanita krčí kdesi v koutě. Ale za pozornost stojí i toto. „Evropou procházejí tisíce lidských bytostí, které hledají ochranu před novými zvěrstvy páchanými opět na základě zrůdných ideologií a nenávisti,“ řekl Rychetský. Jenže člověk mimoděk uvažuje dále. Když předseda Ústavního soudu zmiňuje zrůdné ideologie, když je připomíná na tryzně k uctění obětí nacistické perzekuce, nebylo by logické a užitečné ty ideologie pojmenovat?

Jistě, někdy se to v tomhle směru až přehání. Když na předchozí tryzně v květnu 2019 mluvil senátor Jaroslav Kubera, z šíření nesnášenlivosti obvinil politickou korektnost a pokrokáře. Bylo to v kontextu Terezína přepísknuté. Rychetského podání je zase nedořečené. Jaké zrůdné ideologie vyhánějí tisíce lidských bytostí ze Středního východu do Evropy? Lze tyto ideologie pojmenovat, aniž by padlo slovo islám? Tvrdit, že Tálibán či Islámský stát nemají s islámem nic společného? Jsou to zásadní a složité otázky. Ale ne tak složité, aby se veřejný intelektuál Rychetského ražení musel uchýlit k eufemismu typu „zrůdné ideologie“. Tím jen nahrává tvrzení Jaroslava Kubery, že hlavní hrozbou je politická korektnost znemožňující nazvat hrozbu pravým jménem.

LN, 7.9.2021