Smutné výstupy Babiše ml. v režii bezskrupulözního Klusáka

K předvolební kampani je trapně zneužíván člověk psychicky excitovaný. Smutné minuty slávy.

„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývám: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně...“ napsal jeden z největších myslitelů Immanuel Kant.

Hvězdné nebe, jaké jsem vídal v dětství, už dávno zatáhl hustý mrak světelného smogu. A mravní zákon v člověku se propadá stále hlouběji do močálu, který tak přesně pojmenoval F.M. Dostojevskij:

„Bůh je mrtev, všechno je dovoleno.“

To se mi vybavilo, když jsem viděl, jak můj kolega, dokumentarista Vít Klusák buduje svou „pokleslou slávu“ na bulvárním představení syna premiéra Andreje Babiše ml. S tím téměř dospělým mužem hrubě manipuluje, vozí ho na předvolební setkání a nacvičuje s ním jeho výstupy.

Neumím hodnotit, co se kdy stalo mezi premiérem a jeho synem. Neumím hodnotit ani to, co se stalo mezi Vítem Klusákem a jeho otcem, skvělým a respektovaným hudebním skladatelem Janem Klusákem. Syn natočil o svém otci na FAMU hanebný, urážlivý film. Mylně jsem se domníval, že se jedná o úlet mladíka, který si vyřizuje filmem svá vnitřní traumata.

Současná ubohost Klusákem zrežírovaných veřejných vystoupení k příležitosti parlamentních voleb je do očí bijící a nehodná člověka, který se o sobě domnívá, že patří k české kulturní obci.

Tak jedná lidská spodina oproštěná od jakýchkoli zábran. Že sebou nechá ten téměř dospělý muž Babiš ml. vláčet a bičovat své emoce, svědčí jen o jeho psychickém stavu. Pokud by si svá traumata chtěl upřímně s otcem objasnit, nepochybně by k tomu nevolil otevřenou scénu, na kterou ho přivádí loutkař.

Pane Klusáku, vy v sobě nemáte nic, co by představovalo jakoukoli lidskou hodnotu. A neumíte se v honbě za své zviditelnění před čímkoli zastavit. Je mi vás líto.