Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Pochybné biopotraviny
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Ivan Brezina 7.6.2006 16:54klony Ivan Brezina IP: 83.148.24.xxx a Ivan Brezina IP: 83.148.27.xxx jsou klony. Uz je to na Psu takovy folklor... Ale aspon vidim, ze nekterym lidem lezim v zaludku tak, ze mi kradou jmeno, coz mne docela tesi:-)) |
|
|
Sergej Dubina 7.6.2006 21:17Re: klony Cože.....?!? Březinu že klonují....???? To takových exotů teď bude víc........?!!!!!!!? |
|
|
76house 7.6.2006 23:17Re: Re: klony Mozna se prihlasil jako dobrovolnik na GMO pokusy |
|
|
terra 8.6.2006 11:04Re: Re: Re: klony GMO a klonování není totéž, prosím... |
|
|
dr.ak 7.6.2006 16:42slepice neni stroj. A verte, ze ta slepice pozna, jestli ma bejvak tak velky, aby se aspon mohla otocit. Jestli to ma vliv na vejce? Nevim, jestli muzete namerit "spokojenost" slepice ve zloutku...ale ja mam cistejsi svedomi, kdyz vim, ze ta slepice az tak netrpela a mela jakys takys zivot., |
|
|
vodnik 8.6.2006 10:46jaka je realita nejlepe se kejklirstvi biohoaxu prokazala prvni sile krava v rakousku - byla totiz z biochovu kde kostni moucka nema byti ani na fotce... a sedlak z nejakyho Oberchrochtenwaldu ve Vorarlbersku na otazku jak je to mozne odpovedel - no byla zima, tak jsem je trochu prikrmil :-) |
|
|
kanuk 7.6.2006 16:23Omluva Tak nějak si s p. editorem (míněn počítač) nerozumíme, tak můj příspěvek se objevil dvakrát. |
|
|
kanuk 7.6.2006 16:18Pár poznámek - pokr. 3) Voda. a) Obsah CO2 ve vodě. Dosti lidem, ale ne všem, je známo, že přirozená voda (i dešťová) obsahuje určité množství CO2. Ten se odstraní varem, což nepříznivě ovlivní chuť vody. Z toho vznikl názor, že čím víc CO2, tím chutnější voda musí být. To je sice blbost, ale prodává to když ne miliardy, tak asi miliony litrů bublinkatých poblijónů. b) Obsah minerálů. Někdy v tercii nebo kvartě nám p. prof. Břeň říkal, že pití destilované vody je nezdravé, protože může působit vyluhování vápníku z kostí. Jeden medikus, kterého mám v rodině, sice prohlásil, že to není pravda, ale já věřím spíš na p. profesora než na medikuse. V každém případě, v supermarketech je prodávána „ledovcová voda“, což je prakticky voda destilovaná. Také jsem viděl vodu deionisovanou, což je ekvivalent vody destilované. A když jsem hledal destilovanou vodu na doplnění autobaterie, našel jsem ji na regále mezi „pitnými“ vodami. Závěr : Dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská blb-ost. (A. Einstein). A že na té blb-osti se dá vydělávat věděli snad už Neandrtálci. PS. Zdá se, že tento příspěvek se nelíbil p. censorovi a tak jej po několika minutách vyhodil |
|
|
Flasi 7.6.2006 17:56Re: Pár poznámek - pokr. b) si zaslouzi rozebrat: Existuji dva druhy destilovane vody 1) pro technicke ucely. Ta je pomerne levna a je na ni pochopitelne uvedeno, ze se nesmi pouzivat k potravinarskym ucelum. Hlavni duvod je ten, ze v ni muze byt kdejake svinstvo, ktere se ale neusazuje a nezvysuje elektrickou vodivost. 2)pro lekarske ucely. Ta je drazsi, kupuje se v lekarne a ziskava se se pomoci jakychsi osmotickych filtru. Nekteri lide ji piji, coz ma skutecne vliv na odvapneni kosti. - Deionisovana voda je jeste "cistsi" nez destilovana. Je zbavena i stop po vodivych iontech a jeji vodivost je jeste nizsi, nez u destilovane. - Destova (ledovcova) voda sice prosla prirodni destilaci, ale cestou vzduchem nejakou tu primes nachytala, takze do cistoty destilovane vody ma daleko. Jeji piti by snad zpusobovalo odvapneni kosti, pokud by ten clovek nepil nic jineho. |
|
|
Jimmi 7.6.2006 18:37Re: Re: Pár poznámek - pokr. Technická destilovaná voda má také asi více podob. Nevím jak ta ve flaškách v drogeriích a mototechnách, ale běžná technická destilka pro použití např. pro dálkové vytápění apod. jede nejdříve přes hrubé filtry, pak přes ony osmózy, teprve následně se dvoustupňově chemicky dočišťuje. Osmotický filtr je sice poměrně drahý, jeho provoz je ale levný. |
|
|
vodnik 8.6.2006 10:41smrtelna davka vody tedy destilovane, je neco cez 5 litru, samozrejme kdyz se vypije naraz a zalezi na pocatecnych podminkach (vaha, stari, ...) |
|
|
Jimmi 7.6.2006 16:13Glutamát sodný a jiné sračky.... Před delším časem americká armáda zakázala přidávat jako dochucovadlo do vojenských konzerv výše zmíněnou poměrně běžnou chemickou látku. Ona je sice poměrně chutná, leč působí přímo na receptory v mozku a může způsobovat depresívní stavy. Pro vojáka nic vhodného. Takže zatímco na aflatoxiny, skupinu jedů produkovaných plísněmi (to mají být asi ty mykotoxiny co o nich psal "odborník" Brezina, ale pod tím si já jako laik představím spíše látky obsažené v lysohlávkách nebo muchomůrkách |
) existuje striktní norma a žádný výrobce si ji netroufne překročit, páč by ho potrvinářská inspekce vykázala do patřičných mezí, na podobné chemické látky existují limity pouze velmi kusé, což je logické vzhledem k jejich počtu. Nemluvím zde o látkách cizorodých, ale o těch, které tam záměrně vpravuje výrobce! To jen pro ilustraci malá výseč problémů. Článek je samozřejmě povrchní blábol (se zrnky pravdy zde vydávanými za celou pravdu), komentáře pana Breziny už jsou opravdu málo uvěřitelné 
|
|
Ivan Brezina 7.6.2006 16:50Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Chapu, ze vam asi dost lezim v zaludku, coz uz vim i z jinych diskusi na Psu. Nez se do mne ale pustite, doporucuju doplnit si trochu znalosti, at nevypadate jako hlupak. V rozporu s vasim tvrzenim jsou mykotoxiny toxicke produkty plisni, nikoli velkych kloboukatych hub typu lysohlavek nebo muchomurek: http://www.med.muni.cz/toCP1250.cz/prelek/MYKOTW/mtobec.htm Aflatoxiny pak jsou jen jednou z podskupin mykotoxinu: http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76672 http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76461 |
|
|
Jimmi 7.6.2006 17:06Re: Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Podstatou mého sdělení bylo, že obsah těchto látek se velmi přísně kontroluje. Na rozdíl od látek jiných. Vaše sdělení jsou opět z agentury JPP ("...podívejte se, vždyť ty biopotraviny jsou všechny tak jedovaté...!!!") Aflatoxiny jsou nejčastější produkt plísní obsažený v potravinách. Kdybyste mi ležel v žaludku Vy, už bych musel dávno umřít na nějakou děsnou otravu |
|
|
kanuk 7.6.2006 17:06Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Menší omyl. Pokud vím glutamát sodný (MSG) sám o sobě je bez chuti, ale zdůrazňuje chuť potravin, ke kterým je přidán. Nicméně, potraviny tímto ochucovadlem upravené (prý) mají specifickou chuť. Já nevím, já to nepoznám. Ale MSG nepoužívám (vědomně. Ale třeba je v bujónových kostkách nebo pytlíkovaných směsí koření, které používám, ale jejichž obsahy neštuduju). |
|
|
Jimmi 7.6.2006 17:11Re: Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Teď si uvědomuji, že jsem opravdu slyšel obě verze. Nedávno ale byly tyto látky zařazeny jako další chutový vjem vedle kyselého, hořkého sladkého a slaného. Ovšem s poznámkou, že velká část populace nemá pro tento vjem receptory. Což by onen dvojí výklad beze zbytku vysvětlovalo. |
|
|
jakovy 7.6.2006 17:21Kanuku, Vy jste nikdy Re: Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... neměl v jídle Vegetu (original, nyní Podravka, Vitana má (c) ), Vegetu (Vitana), Aromat (Knorr), Glutasol (Vitana) etc. ? Ale jinak je ten glutamát sodný v každé pytlikové polívce. A jiných. |
|
|
kanuk 7.6.2006 18:20Re: Kanuku, Vy jste nikdy Re: Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Napsal jsem, že já osobně MSG jako takový do mých poblijónů nedávám, ale nevylučuji, že se tam dostane přes kostky a pytlíkové koření. Jinak někdo může MSG nazývat sračkami, ale, zase jen pokud vím, tak je to nějaký výtažek z přírodních kvasných procesů. Jestli se vyrábí syntheticky, nevím. |
|
|
rdu 8.6.2006 15:00Re: Kanuku, Vy jste nikdy Re: Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Glutaman sodný je určitě (nebo původně byl) přírodního původu. Je to tradiční součást čínské kuchyně, kde se nazývá wej-su. Ovšem nic zdravého to při pravidelném používání není a navíc je prý návykový. |
|
|
huhla 7.6.2006 21:51Re: Glutamát sodný a jiné sračky.... Jimmi, s mykotoxiny si to predstavujete jako Hurvinek valku. Kdyz se najdou aflatoxiny v oriskach, namicha se zamorene s nezamorenym tak, aby koncentrace ve vagonu klesla pod limit. Stejne to lidi vsecko sezerou, prece se to kvuli nejakym plisnim nevyhodi. Obzvlaste hodni Iranci se tim vyznacuji. |
|
|
kanuk 7.6.2006 16:09Pár poznámek - pokr. 3) Voda. a) Obsah CO2 ve vodě. Dosti lidem, ale ne všem, je známo, že přirozená voda (i dešťová) obsahuje určité množství CO2. Ten se odstraní varem, což nepříznivě ovlivní chuť vody. Z toho vznikl názor, že čím víc CO2, tím chutnější voda musí být. To je sice blbost, ale prodává to když ne miliardy, tak asi miliony litrů bublinkatých poblijónů. b) Obsah minerálů. Někdy v tercii nebo kvartě nám p. prof. Břeň říkal, že pití destilované vody je nezdravé, protože může působit vyluhování vápníku z kostí. Jeden medikus, kterého mám v rodině, sice prohlásil, že to není pravda, ale já věřím spíš na p. profesora než na medikuse. V každém případě, v supermarketech je prodávána „ledovcová voda“, což je prakticky voda destilovaná. Také jsem viděl vodu deionisovanou, což je ekvivalent vody destilované. A když jsem hledal destilovanou vodu na doplnění autobaterie, našel jsem ji na regále mezi „pitnými“ vodami. Závěr : Dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská blbost. (A. Einstein). A že na té blbosti se dá vydělávat věděli snad už Neandrtálci. |
|
|
A.D. 7.6.2006 16:53Re: Pár poznámek - pokr. Destilovaná voda je hnusná na chuť, resp. svou absencí jakékoli chuti. Kdo pije vodu samotnou, bez sirupu, ten to musí poznat. Kupovat balené vody v té nejlevnější kategorii je vyhazování peněz, lahve obsahují skutenčě jen vodu z vodovodu a smysl to má jen tehdy, veze-li si někdo balenou vodu sebou někam, kde nemá jistotu o nezávadnosti vody místní (neprověřená studna, apod.), protrože bakteriologicky ta vioda nezávadná bude. Ale pokud kupuju balenou vodu kvůli chuti - a že z kohoutku leckde dokáže téct opravdu něco odporného, sice bez škodlivých bakterií, ale plné chlóru a kdovíčeho ještě - musím zaměřit na balenou vodu z hlubinných vrtů. Tu chuť dělá totiž právě obsah minerálů a zkuste ochutnat Dobrou vodu, Aquillu a třeba Bonaqu - každá má jinou chuť. |
|
|
R 7.6.2006 17:32Re: Re: Pár poznámek - pokr. To je pravda, že čistá voda chutná různě. U nás je nejvíc pramenů, které tečou z vápenitých pískovců takzvaných godulských nebo rovnou z vápenců. Jeden pramen tekl kdysi z pískovny a ten měl chuť jinou. Když jsem byl svého času v okolí Králického Sněžníku, tam jsou jako horniny žula a rula, tak tam zase měla voda jinou chuť. Takovou, jako má z prodávaných vod právě Aquila. |
|
|
A.D. 7.6.2006 18:13Re: Re: Re: Pár poznámek - pokr. Ta mi taky chutná nejvíc :-) Ale kupuju si ji jen na cesty, obzvláště po neblahé zkušenosti s infekcí ze zaneřáděné studny u jedné chalupy. Doma mám už druhý rok lednici napojenu na přívod vody, s filtrem a neměnila bych.. |
|
|
Jimmi 7.6.2006 17:14Re: Pár poznámek - pokr. Nám kdysi ve škole říkali, že smrtelná dávka destilované (tedy opravdu destilované, ne chemicky demineralizované) vody je asi jeden litr. Díky osmotickému tlaku prý dojde k poškození buněk žaludku atd. No nevím, nezkoušel jsem to....... |
|
|
Flasi 7.6.2006 18:01Re: Re: Pár poznámek - pokr. Pokud vim, tak je to 10 litru. |
|
|
Jimmi 7.6.2006 18:38Re: Re: Re: Pár poznámek - pokr. 10 litrů pak snad platí pro libivolnou vodu, ne.....? |
|
|
Flasi 7.6.2006 19:08Re: Re: Re: Re: Pár poznámek - pokr. To nevim. Nekde jsem nasel, ze pitna voda ma smrtelnou davku 15 litru. Blizkost tech cisel me prekvapuje, ale fakt nejsem schopen posoudit, jestli jsou spravne. Mozna je problem v tom, ze se jedna o ruzne smrtelne davky (LDxy). |
|
|
kanuk 7.6.2006 16:05Pár poznámek - pokr. 2) Vejce. Dost pochybuji, že někdo dokáže rozlišit „přirozená“ a „umělá“ vejce podle chuti. Určitě se dají rozlišit podle barvy skořápky a žloutku, snad podle tlouštky skořápky. a) Barva skořápky. V Kanadě, kde sídlím, je většina vajec na trhu (v supermarketech) bílá, hnědá vejce se prodávají zvlášť, jsou snad o něco dražší. V Praze jsem viděl převážně vejce hnědá. Bylo mi řečeno, že to závisí na druhu slepice. Je-li to pravda nebo ne, nevím. b) Barva žloutku. Jistě jsou v ní rozdíly. Kdysi kdesi jsem slyšel, že oranžovější žloutek produkují slepice krmené kukuřicí. V této diskusi to někdo sváděl na trávu. Nevím. Já bych slepicím dával žrát mrkev. c) Tlouštka skořápky. Domnívám se, že určující činitel je množství vápníku, které má slepice k disposici. Také by mohl mít vliv druh slepice. A také by mohla mít vliv přítomnost nějaké chemikálie. Říkalo se, že DDT působilo ztenčování vaječných skořápek pod kritickou hodnotu, takže divocí ptáci, zejména dravci, počali vymírat. Nevím, je-li to pravda, ale je dost jisté, že kvůli tomu bylo zakázáno užívání DDT nejdříve v USA a potom i v jiných státech. |
|
|
Jimmi 7.6.2006 16:22Re: Pár poznámek - pokr. Nevím jak tam u Vás, ale tady u nás je mezi světloučce žlutými žloutky z velkochovu koupenými v Tescu, středně žlutými žloutky z malochovu koupenými taktéž v Tescu (asi o sedm korun dráž), a sytě tmavě žlutými žloutky od příbuzných z vesnice velmi silná chuťová korelace blížící se přímé uměře |
