Kam až může vést fanatismus zachraňování Země
Slibem nezarmoutíš. I proto se kdekdo zapřísahá, že je třeba změnit životní styl. Rozuměj: pro záchranu planety se musí změnit mnohé. K základním změnám, tedy méně cestovat, létat, jezdit autem či jíst maso (v radikální verzi: necestovat, nelétat, nejezdit autem, nejíst maso), si leckdo sám přidává další. Třeba nemít děti. To je – domyšleno do důsledků – vůbec nejlepší krok. Je-li největším nepřítelem života na Zemi i existence planety člověk, pak se Země a život na ní nejlépe uchová tak, když škůdce zmizí. Třeba jako virus černých neštovic. Ovšem stále ještě zůstávají předměty ekologicky neutrální, například textil. Ale je tomu skutečně tak?
Zdaleka ne. Vychází najevo, že v době, kdy plasty ohrožují život v mořích i na celé planetě, je současný textil složen v průměru z poloviny z plastů. Což není novinka a ví to každý, kdo se při nákupu dívá na informační štítky (třeba aby věděl, při jaké teplotě ten výrobek prát). Může to být ovšem zádrhel při kýžené změně způsobu života. Ukazuje se, že textilní branže není hra s nulovým součtem.
Jasné řešení se nabízí na první pohled – vyměnit textil obsahující plasty za materiály ryze přírodní. Ale ouha. Čím více přírodního textilu lidé spotřebují, tím více prohlubují neblahou stopu v přírodních systémech, ba i tu uhlíkovou.
Chceme-li to domyslet do důsledků, můžeme se opřít o srovnání s vegany. Vegani odmítají nejen konzumaci masa, ale i jakékoli využívání zvířat člověkem. Tedy i textilie a výrobky živočišného původu – kůži, vlnu, ptačí peří (do lůžkovin), hedvábí, perleť, mýdla obsahující živočišné tuky. Vystačí si s náhražkami, často s plastovými materiály. A teď si zkuste jedno cvičení ze školní matematiky: proveďte průnik množiny odmítačů živočišných produktů s množinou odmítačů plastů a sledujte, co společného jim zbude: len, bavlna (ta ale vyžaduje hodně vody při zpracování), konopí… To není nic proti odmítačům živočišných produktů či plastů. Jen ukázka toho, kam až by mohl zamířit fanatismus.
LN, 7.11.2019