Jaký je rozdíl mezi Velikonocemi a Vánocemi?

Užíváme si slunný víkend, letos snad poslední. Až bude slunce za pět měsíců opět stoupat po obloze, poprvé si užijeme čtyřdenní volné Velikonoce. Proč poslanci „posvětili“ Velký pátek? Proč se na tom shodla pravice i levice? Očekávaná odpověď zní populismus. Politikům nikdy neuškodí schválit den volna navíc. Ale tento stereotyp zakrývá další otázky. I když jsou jen spekulativní, mají svůj smysl.

Velký pátek je tradiční křesťanský svátek v tradičně křesťanské zemi. Tou Česko prostě je. I když průzkumy dokládají šířící se ateismus, „něcismus“ či lhostejnost, stačí se projít krajinou a pozorovat kostely v centrech měst i vesnic, boží muka u cest či staré hřbitovy. I urbanistická koncepce pražského Nového Města je – díky Karlu IV. – odvozena od nebeského i skutečného Jeruzaléma. A teď ty otázky.

Tuší to vše většina z poslanců, kteří hlasovali pro Velký pátek? Vědí vůbec, který křesťanský svátek je nejdůležitější? Dokázali by odpovědět na otázku, proč jsou Velikonoce zásadnější než Vánoce? Anebo, zblblí tržním charakterem Vánoc a jejich vlivem na růst HDP, považují narození Ježíše za důležitější než jeho umučení a zmrtvýchvstání?

Přesné odpovědi samozřejmě neznáme. Ale v současné západní civilizaci, která preferuje rozbředlá označení typu svátky jara (Velikonoce) a svátky míru (Vánoce), je dobré se alespoň ptát. Nebo se nahlas divit tomu, proč země, která vždy světila Vánoce, od roku 1951 až do letoška oficiálně nesvětila důležitější Velký pátek. Možná i proto, že na rozdíl od Vánoc připomínajících narození člověka, tedy i dnes kýženou demografickou vzpruhu, Velký pátek připomíná utrpení a jeho smysl – tedy něco, co se západní civilizace snaží vytěsnit.

Poslanci „posvětili“ Velký pátek v době, kdy do Evropy přicházejí statisíce muslimů. Kolik z nich by nedokázalo vysvětlit smysl ramadánu? Už v tomto zrcadle je dobré vědět, z čeho naše společnost čerpá své ukotvení.

LN, 24.10.2015