Jak si intelektuálové osvojili zemanovskou dikci

Kdo chodíval do lidových hospod, odnesl si jisté zkušenosti. Patří k nim i průpovídka: „Když nejde o život, jde o h..no.“ Často bývá užitečná, třeba na okřiknutí věčných kverulantů. Ale často pomáhá zamlžovat skutečný problém. A nyní si nelze nevšimnout, jak se právě tímto stylem zamlžují či relativizují sexuální útoky na ženy.

Řeč je samozřejmě o debatě, kterou rozjela silvestrovská noc v Kolíně nad Rýnem i jiných městech. V reakcích na útoky se ozývá úctyhodná snaha hájit liberální hodnoty jako právní stát, presumpci neviny a individuální přístup. Ale ta poctivá snaha často sklouzává do stylu: Tolik rámusu kvůli pár osahaným ženským. Vždyť se osahává i jinde. Jako bychom tu slyšeli: „Když nejde o život, jde o h..no.“

Neříkají to kverulanti v hospodě, ale úctyhodní a uměření intelektuálové. Proslulost si získal výrok německého esejisty Jakoba Augsteina: „Pár osahávajících cizinců – a už opadává nátěr civilizace.“ V témže duchu se v Lidových novinách přidal bývalý ministr spravedlnosti Karel Čermák: „Není nic jednoduššího než osahávat vlastní holky, které to pak svedou na jiné.“ A včera v Právu socioložka Jiřina Šiklová: „Muslimové se budou chovat podle svých kulturních prvků. Buď to musíme přijmout, nebo postavit plot, což je nesmysl.“

Je to pozoruhodný zlom. Až dosud v Evropě sílil feministický model hájící ženy až přepjatě. Prosadil ženské kvóty. Debatu o tom, zda je správnější říkat lesba, nebo lesbička. Či o tom, zda mají muži na záchodě močit vsedě. A to vše náhle válcují vzkazy intelektuálů ve stylu: Vy toho naděláte pro pár osahaných ženských. To už našinci překvapením klesne čelist.

V Kolíně nad Rýnem nešlo „o pár osahaných ženských“. Šlo o masivní a demonstrativní charakter toho činu na veřejném místě v samém centru (jako kdyby v Praze stála „osahávací ulička“ na Václavském náměstí). To nelze odmávnout poukazem na spartakiádu, Oktoberfest či na to, co se na chmelu dělo v noci u rybníka. Je to dost zásadní posun ve vnímání rizik migrace puštěné ze řetězu a jí ohrožených skupin.

Intelektuálové, které bychom nikdy nespojovali s Milošem Zemanem, se teď posunují k zemanovské dikci. Pamatujete, co řekl prezidentský kandidát Zeman před třemi lety v duelu se Schwarzenbergem? „Knížata měla právo první noci a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemusela znásilňovat, vydávat na to energii. Zatímco my zemani jsme si právo, nejen v sexuální oblasti, museli vždy těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali.“ Tehdy to intelektuály pohoršilo. Teď ale sami užívají zemanovský styl „co naděláte pro pár osahaných ženských“ – jen proto, aby hájili muslimy. To jsou paradoxy, mohl by dodat Václav Havel.

LN, 16.1.2016