24.10.2020 | Svátek má Nina


Diskuse k článku

GLOSA: Odkud až kam...

Tuto otázku jsem si poněkolikáté položil i nyní, po obdržení dopisu s naléhavou žádostí o pomoc.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 15.5.2013 12:59

V podstatě

jde o únosnou míru solidarity. A taky kam ji primárně směřovat - jestli do svého okolí nebo do daleka.

Protože přemrštěná solidarita koliduje se zdravým rozumem a pudem sebezáchovy. Bohužel na to, kdy už je přemrštěná a kdy ještě ne, jsou názory různé.

Příjemce solidarity to bude viděť zpravidla jinak než její poskytovatel. A politik pod záminkou humanity etc. bude vždy pro nařízenou solidaritu co možno největší, neboť s rozšiřujícím se okruhem jejich příjemců stoupá závislost těchže na státu a tudíž moc státu nad těmito občany a indukovaně tedy i politikova moc a navíc mu to přináší hlasy těch příjemců.

Takže zdravé zásady jako Přičiň se a Bůh ti (možná) pomůže a Pomocnou ruku hledej na konci svého ramene  a taky Kdo nepracuje, ač by mohl, ať nejí jsou odsuzovány jako antihumánní, sociálně nespravedlivé a zavrženíhodné - zejména ovšem příjemci solidarity. A taky - Nejprve si pomohu sám; když to selže, pomúže mi rodina; teprve když i tohle selže, smím se obrátit na stát, aby mi pomohl skrze solidaritu cizích lidí. A ještě - Děti smím mít, až je uživím, a smím jich mít jen tolik, kolik jich sám uživím - živit je a řádně vychovávat až do jejich plnoletosti je moje prvořadá povinnost.

Ač právě tyto zásady byly spolutvůrci vzestupu evropské, resp. euroatlantické civilizace a jejich nedbání bude příčinou jejího pádu. Obávám se, že spolu se zhoubnou multikulti ideou a neschopností dělat něco s islámem jako rakoviiný vřed bujícím v těle naší civilizace (u nás naštěstí zatím moc ne, ale to se díky EU a Schengenu a řízení migračních toků může sakra rychle změnit) to bude už v blízké budoucnosti.

R. Brzák 15.5.2013 8:55

církev všedního dne

R. Brzák 15.5.2013 9:05

Re: církev všedního dne

to je zmatek, co to dnes ten server dělá...

Ale k článku pana autora.

Křesťanská láska má své opodstatnění i v dnešní době. Avšak bylo by zajímavé kdyby se nám podařilo přímo promluvit si s Kristem, který by nám asi vysvětlil, co si myslí o našem tzv. humanismu.

Nevěřím, že by Ježíš Kristus nahlížel situaci, kdy svým opakovaným podporováním nedospělých a nezralých jedinců si z nich vytváříme na pomoci závislou skupinu vyžírek. Křesťanova láska je jako láska otce - který podpoří rozvoj svého syna i tak, že mu odmítne dát to, co si syn nezaslouží. Dnešní humanismus jakoby vycházel z lásky matky - která v úzkosti o samotné přežití svého miláčka odmítá vidět, že tento je již dospělou pijavicí sedící jí na ramenech. Ježíš Kristus by se jistě zlobil, co humanismus, ale i církve s jeho učením provedli. Jeho církev byla spíše církví všedního dne, kdy uctít si boha bylo lze snahou žít nejlépe, jak dokážeme.

R. Brzák 15.5.2013 9:07

Re: církev všedního dne

a ještě chybějící slovo - ....že by Ježíš Kristus POZITIVNĚ nahlížel situaci, kdy svým opakovaným podporováním nedospělých a nezralých jedinců si z nich vytváříme na pomoci závislou...

J. Růžička 15.5.2013 8:45

Obávám se,

že problém nevidíte dostatečně multykultůrně, more.

J. Schwarz 15.5.2013 7:31

Celý humanismus

je kontraproduktivní nesmysl. Křesťanská láska měla svoje opodstatnění v Kristově době, kdy na celém světě žilo pár desítek milionů lidí a množit se jako o závod bylo jedinou šancí k přežití. Kdo nebyl dost životaschopný, umřel, přes modlitby a přání okolí, neboť nebylo v moci tehdejších učenců zachránit ani krále, za jakékoli peníze. taky byl skoro každý, kdo dokázal alespoň pást ovce, kmeni či rodině prospěšný. Udržovat stejné modely i dnes jen proto, že se lidská citová výbava nezměnila je zpozdilost, která lidstvo zase pohřbí.

L. Krajicek 15.5.2013 1:09

Velice kulantně řečeno.

Já osobně si neumím představit, že za 300,- Kč lze ve zdravotnictví něco smysluplného pořídit, když obyčejná plomba nás brzy bude stát pětistovku.

A to autor vůbec nevzal v potaz, kolik se toho "ztratí" cestou. Kolik je toho použito na vybavení a pronájem kanceláří všech těch "humanitárních" nebo také jinak "neziskových" organizací. V něčem ti dobrodinci určitě jezdí a koloběžka nebo metro to určitě nebude, mají nějaké platy atd. 

E. Vašátko 15.5.2013 6:21

Re: Velice kulantně řečeno.

Také jsem přispěl lékařům bez hranic. V tom nevidím problém a přispíval bych klidně dál, ale potíž je v tom, že jejich adresář dárců je propojený se stovkou dalších dobročinných, humanitních a vůbec podobných dobrodinců a tak mě okamžitě začaly tyto dobráci posílat desítky žebravých dopisů. Takže je teď všechny zahazuji a příště nic nedám. Čeho je moc, toho je příliš.

M. Kadlecová 16.5.2013 11:52

Re: Velice kulantně řečeno.

Přesně to se mi stalo taky a bohužel taktéž zahazuji a nikdy už tímto způsobem nic nepošlu. A musím říct, že mě to dost mrzí.