V bláznivém světě, který kolem nás levicoví pokrokáři budují, jsou mužská a ženská identita sociálními konstrukty a mezi oběma pohlavími podle nich v zásadě žádné přirozené rozdíly nejsou. Existující rozdílné společenské role mužů a žen jsou prý výsledkem genderových stereotypů a diskriminace, které musí být odstraněny a nastolena úplná rovnost mezi pohlavími, ba dokonce jejich zaměnitelnost a volba. To jsou prý ty naše slavné západní hodnoty a lidská práva.

Neustále kolem sebe slyšíme o nižších platech žen, jejich malém zastoupení v politice a vrcholových pozicích ve firmách atd. Valí se na nás kvóty, povinné zveřejňování platů, genderové audity a podobné vymoženosti. Rovnost zkrátka musí být dosažena za každou cenu.

Že ženy žijí výrazně déle než muži, se obecně ví, ale genderisty to nevzrušuje. Stejně tak si například nikdo nevšímá alarmujícího faktu, že všude, v celé EU, tvoří muži dlouhodobě 95 % vězňů. Jak je to možné, když mezi oběma pohlavími prý není rozdílu? Znamená to, že v celé Evropě platí genderový stereotyp, že co muž, to zločinec, nebo je to diskriminace ze strany feminizovaných justičních orgánů, které mužským a ženským pachatelům neměří stejným metrem? Odstraníme tuto zjevnou a alarmující diskriminaci mužů přísnějším trestáním žen? Zavedeme proto kvóty pro ženy v justici a vězeňství? Půjdeme zkrátka ad absurdum bláznivou cestou antidiskriminační a genderové pseudologiky anebo přiznáme, že nejen v této věci, ale obecně jsou muži a ženy biologicky i společensky rozdílné bytosti a že je to přirozené? Uznáme, že tradiční svět měl a má smysl, že ženám náleží v životě i ve společnosti jiná úloha než mužům a že je stejně významná? Pochopíme konečně, že je potřeba ty tzv. genderové stereotypy nikoliv likvidovat, ale naopak posilovat, protože na nich svět a společnost stojí?