20.4.2024 | Svátek má Marcela


GLOSA: O štěstí starších dam

26.5.2011

Člověk sám se sebou experimentuje. Zda je to dobré nebo špatné, uvidí až budoucnost. Do umírajících těl se všívají živá srdce, vyměňují se nové klouby, uměle oplodňujeme „přírodně“ neplodné ženy. Co prý je nakonec na tom špatného, zeptala se nedávno paní Bendová ve svém článku v MfD. Když starší dámy dávno po klimakteriu chtějí mít děťátko, proč jim ho nedopřát? Lékařská věda je mocná a my ji využíváme ku svému prospěchu. Takže proč by neměly pětapadesátileté ženy mít děti?

Každý následek mám svoji příčinu a nic se neděje jen tak. Když se feministky radovaly, jak ženy pilně studují a budují kariéru a jak mají děti okolo 35 let, poněkud pozapomněly mluvit o tom, že tyto děti mívají víc vrozených vad než děti mladých matek. Ostatně taková byť sebevíce milující pětatřicetiletá matka a čtyřicetiletý otec nemají prostě tolik duševní a tělesné odolnosti jako lidé dvacetiletí. Znám z vlastní praxe.

Jenže…. Stará moudrost praví, že žena, která se chce vdát (to se tehdy tak dělalo, aby mohla mít legitimní děti), je nebezpečnější než šavlozubý tygr. Nic ji neodradí, nic jí není moc drahé, nic není dost těžké a žádná obět, ale ani lumpárna není tak velká, aby jí v tom zabránila. Příroda je prostě mocná. Ovšem když se civilizace poněkud zblázní a některé dámy, tedy poněkud postarší krasavice, zatouží po „malintatém děťát-tu“, je problém.

Vždyť i biblická Sára, žena praotce národů, měla syna v devadesáti letech, pravila paní Bendová. Tak co? Prý když to nevadilo ani Sáře a Abrahámovi, co by to mělo vadit nám? No právě… Bylo to poněkud složitější. Vynález civilizace – rodina - není tak jednoduchý, jak si namlouváme.

Sára, byla původně neplodná. Takže jak praví Bible - Genesis:16-Izmael

1Saraj, Abramova manželka, mu nerodila děti….. 2Proto Saraj Abramovi řekla: „Pohleď, Hospodin mi nedopřál, abych rodila. Spi tedy s mou otrokyní Hagar – snad získám syny skrze ni. “ A Abram ji poslechl… 15Hagar pak Abramovi porodila syna. Abram dal svému synovi narozenému z Hagar jméno Izmael, (Bůh slyší). … Abramovi bylo osmdesát šest let.

Asi to neměl dělat. Vyrábět děti s tou Hagar, že?! Jak se pak ukázalo.

Potom navštívil Boží posel Saraj (Sáru) a sdělil, že bude těhotná 12Sára se v duchu zasmála: „Teď, když jsem sešlá stářím, mám zakusit rozkoš? Navíc, můj pán je stařec!“ 13Hospodin se Abrahama zeptal: „Proč se Sára smála a říkala: ‚Copak ještě opravdu mohu rodit, když jsem tak stará?‘ 14Je snad pro Hospodina něco nemožné? V daný čas, za rok touto dobou, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna.“

A tak když stařena Sára zjistila, že Hagar má syna od stoletého Abraháma, tak jí to jistě vrtalo hlavou. Takže dala na Božího posla a měla syna a stoletý Abrahám najednou měl druhého syna, Izáka. Od Sáry. Ale „prvorozeným“ byl Ismael-Ismaíl. A jak už to bývá, Sára Hagar vyhnala. I s Ismailem.

A Ismaíl založil rod Arabů a Izák (Smíšek) byl prvním židem. A stal se z vůle staré matky Sáry otcem židovského národa. To pak změnilo celou civilizaci a zbytek máte denně v novinách. To jsem zvědav, co budou říkat původní synové a dcery a vnuci dalšímu děťátku staré matky, až se bude dělit majetek a péče o stařečky. To se budou dít věci. Osmdesátiletou sklerotickou matku dvacetiletého adolescenta bude vozit na hřbitov za manželem na hrob kdo? Syn vyšlý z vajíčka nějaké dárkyně, co tedy vlastně není pravý syn? I kdyby byl tatínek a dědeček pro všechny děti a vnukoděti a pravé vnuky jen jeden.

Ne každý starý otec může vystupovat v televizi a dělat v reklamě presidenta, aby dítko netrpělo nouzí.