V ospalém Nymburku se rozhořel spor, který se svou bizarností dostal i státních médií. Bohulibá myšlenka pojmenovat při příležitosti stoletého výročí tamní gymnázium po slavném rodákovi, Bohumilu Hrabalovi, narazila na tvrdý odpor.

Rozzlobení studenti během jednoho dne nasbírali skoro pět set podpisů, ve snaze přejmenování zabránit. V žádném případě! Rodiče žáků to vyjádřili zcela jasně: "Nechceme, aby kterýkoliv z našich synů dopadl jako Bohumil Hrabal." Hrabal se špatně učil a dokonce prý několikrát propadl. A to není vše! Také kvůli pití alkoholu a konci jeho života není pro studenty správným vzorem. To dá přece rozum, že nepojmenujeme naši prestižní školu po nějakém nepříliš chytrém alkoholikovi se zálibou v kočkách. Kdo to vlastně byl, ví to někdo? "Studuji na této škole šest let a dosud jsem o Bohumilu Hrabalovi nic neslyšel", vysvětlil žák svůj podpis na petici.

Ředitel se sice okamžitě pokusil nešťastný výrok uvést na pravou míru, ale pozdě. Harm done. Děti se v literatuře nejprve seznamují s antikou a dvacáté století bývá probíráno až v posledním ročníku, to je pravda. Co ale musíte být za ignoranta, abyste čekali, až k vám svět připluje v povinných předmětech a do té doby nevim-neznám-nezajímá mě to.

Škola ve snaze urychleně doplnit základní znalosti pustila žactvu snímek o slavném spisovateli a výsledkem je drobné rozšíření obzorů: "Po shlédnutí toho filmu musím uznat, že Bohumil Hrabal asi byl významná osobnost a svůj názor si upravuji." Všimněte si toho slůvka asi. Asi jo, ale možná taky ne, víme?

Tak to vidíte. Když učitelé budou pěkně prosit, možná se jim žáky podaří přesvědčit, aby uvolili k přejmenování. Fanděme jim!

Snad je nymburská škola výjimkou. Nepamatuji se, že by např. v devadesátém roce protestovali žáci na Mělníku, že nechtějí, aby gymnázium neslo jméno po jeho slavném studentu a rodáku ze Všetat, Janu Palachovi. Představte si to: Studuji zde již šestým rokem a dosud jsem o něm neslyšel či Kvůli konci jeho života by nebyl správným vzorem nebo Nechceme, aby kterýkoliv z našich synů dopadl jako Jan Palach. Brr, úplně jsem se při té přestavě orosila. Žáci tehdy neprotestovali a troufám si tvrdit, že i bez Wikipedie všichni věděli, kdo to byl.

Je smutné, že zrovna gymnaziální studenti se projevili takovou mírou omezenosti, ignorance a maloměšťáctví. Je to ostuda a ani výmluvy na znalosti odpovídající osnovám nejsou namístě. Pokud si studenti hrají na elitu a záleží jim na prestiži školy, měli by si raději sednout k učení a honem si začít rozšiřovat své značně omezené obzory. V opačném případě je úplně jedno, jak se jejich škola bude jmenovat.

Převzato z blogu Evropanka.blogspot.com s laskavým svolením autorky