V roce 2009 se v Praze konalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Do Prahy se začali sjíždět anarchisté ze západní Evropy, aby ukázali představitelům kapitalismu a globalismu hněv lidu. Tehdejší socialistická vláda neměla dost schopností, snad i vůle, anarchistickému násilí zabránit, nechala hranice otevřené. Tak jsme byli svědky, jak davy anarchistů útočily na Pankrác a mizerně vybavení čeští policisté se jim snažili bránit. Podívaná k pláči.

Šel jsem tou dobou Pařížskou ulicí a nahlédl do tehdejšího sídla Svazu novinářů (nebo jak se to novinářské ústředí jmenovalo) a viděl jsem: prostory novinářů sloužily jako sídlo štábu anarchistů. Rozdávaly se tu letáky, velelo se, kdy a kam se má demonstrant dostavit a kde se může ubytovat. Čeští novináři podporovali ohromnou nezákonnou akci řízenou ze zahraničí. Aby měli o čem psát.

Mohutné a nekonečné demonstrace v Hongkongu, které ničily hongkongské hospodářství a ohrožovaly samotnou existenci Hongkongu jako samostatné enklávy, teď skončily díky koronaviru. Původní cíl dávno vyvanul, ale demonstrovalo se dál. Teď přišla zpráva, že úřady zavřely místního mediálního magnáta Jimmy Laie a obžalovaly ho z účasti na nezákonných demonstracích. Zařizoval, aby jeho média měla o čem psát.

Několik dní už probíhá samožerná kampaň České televize, kdy se redaktor Rosí chlubí, jak krásně pokryl předvolební mítink ČSSD na Smíchově v roce 2009. Tehdy se tam sešli odpůrci ČSSD a kamenovali tribunu, především Jiřího Paroubka, syrovými vejci. Velká legrace to byla, naznačuje Rosí. Nebylo to spíš sprosté násilí? ptám se já. Smí veřejnoprávní médium podsouvat veřejnosti, že sprostota je zábava?

Zhrubnutí politické scény, viditelné např. na demonstracích tzv. demokratů proti hnutí Ano, je živeno právě aplausem, kterým někteří novináři vítají každý kravál. Kdysi byly ideálem pravda a láska. Teď naopak lež a nenávist.