Oproti 11. únoru 1929 si můžeme ještě lebedit

Slovo normál se v poslední době skloňuje tak často, až nechává zapomenout na normalizaci. Z normálu – myšleno poměrů před koronou – a návratu k němu je dnes kýžené přání lidí. Podobně je to s počasím a klimatem. I tady si dost lidí přeje návrat normální povětrnosti bez chaotických výkyvů, povodní a vln sucha. Je známkou takového normálu letošní zima se sněhem a vlnou „sibiřských“ mrazů? Nelze jednoznačně říci ano/ne.

Záleží už na terminologii. Hovoří-li o dlouhodobém normálu meteorolog, myslí tím dohodou stanovené srovnávací období (třeba 1981–2010 či 1961–1990). Ale tyto hodnoty neodrážejí to, co si pod „normálním počasím“ představují lidé. Jak říká v rozhovoru pro LN klimatolog Radim Tolasz: „Neplatí, že by teplotně a srážkově normální sezona znamenala, že i průběh počasí byl normální. Velké výkyvy mohou v součtu vytvořit hodnotu odpovídající průměru, ale při podrobnějším pohledu vidíme, že počasí příliš ‚normální‘ není.“

Přišla největší vlna mrazů od února 2012. Díky přírodovědcům víme proč: zeslábl polární vír (vortex), tlaková níže nad oblastí severního pólu, takže arktický vzduch proniká víc na jih, než bývá zvykem. Jenže i to občas patří k normálu – svědčí o tom zimy z let 1985 (pomrzly olivy v Toskánsku), 1979 (třeskutý Nový rok) či 1929. Dnes je 11. únor a 11. února 1929 byl u nás naměřen rekordní mráz (-42,2 °C u Českých Budějovic). Ve srovnání s tím – s počty umrzlých lidí, škod z požárů (hasičům zamrzala voda v hadicích) i v ovocných sadech – jsou nynější mrazy jen legrace. Osobní douška: mé matce byly tehdy dva roky, žila na vsi v Budějovické pánvi a dodnes neví, jak to mohli přečkat v chalupě s jednoduchými okny.

Ale i „zima století“ před 92 lety cosi zkresluje. Za období cca 250 let, pro které máme údaje, je totiž až třetí v pořadí: za zimami z let 1830 a 1799. Lze tedy říci, že takové situace i mrazy patří přes svoji výjimečnost k normálu střední Evropy bez ohledu na vývoj a změny klimatu.

LN, 11.2.2021