GLOSA: Noční podívaná
V noci se můžeme potěšit doslova nebeskou podívanou. Jsou to Perseidy, meteorický roj. Lid je znal coby slzy svatého Vavřince. To se prý nebe rozplakalo nad popravou církevního hodnostáře, který neodevzdal majetek císaři Valeriánovi, nýbrž rozdal jej chudým. Jakápak asi byla skutečnost?
Lidé jistě znali Perseidy už před tím. Jsou to pozůstatky komety dnes zvané Swift-Tuttle, která se přiblíží Slunci každých 134 let a vždycky po sobě něco nechá. A to jsou ty Perseidy. Dokázal to italský astronom Giovanni Schiaparelli. Ano, to je ten, který se domníval, že objevil kanály na Marsu, a nepřímo tak vynalezl Marťany a války světů a jiné radosti. Původ Perseid určil správně. Pokud jde o nebeské slzy, kdo ví, jak to se svatým Valeriánem bylo. Jakmile jde o peníze, obezřetnosti v soudech není nikdy dost.
Tak tedy Perseidy. Mnohokrát v životě jsem se nechal vyburcovat z astronomického spánku. Naprosto to není tak, že by je bylo nutné pozorovat zrovna z dvanáctého na třináctého. Míhaly se po nebi včera v noci a budou tam zítra taky. Ale co je to platné, našinec má rád pořádek a data a hlavně superlativy. Dnešek, to bude ta nejlepší pozorovací noc.
Nebude, protože se do pozorování zaplete Měsíc. A možná budou mraky. Mockrát jsem zažil to burcování a vždycky do toho něco přišlo. Abych byl upřímný, jen jednou jsem je viděl opravdu pořádně. Jel jsem kvůli tomu až někam ke Karlštejnu, do krajiny pokud možno bez světel. Lehl jsem si do trávy a civěl vzhůru. Jsou to malinké světelné čárky. Rozsvěcejí se a hned zase hasnou, zdánlivě nahodile, vždycky nevyzpytatelně. Blik, a zmizí. Člověk by si měl připravit celý notes přání.
Co bych si přál? Například to, aby se splnilo přání pozorovatelů z Ostravska. Ti si přejí, aby město Ostrava na chvíli kvůli Perseidám zhaslo. Nevím, jestli je to reálný projekt a pokud ano, velice mu fandím.
Bylo by to doslova viditelné vyjádření úcty a pokory. Úcty k něčemu, co tady bylo před námi a zcela určitě nás hodně, hodně přežije. Prý až do roku 4479. To prolétne kometa Swift-Tuttle tak blízko Země, že ji zhasne ještě víc, než když její kamarádka pozhasínala dinosaury. Tak si tedy Perseidy užijme. Když se to nepovede dnes v noci, tak napřesrok. To prý už Měsíc nebude vadit. Říkají to astronomové a ti to mají spočítané na roky, měsíce, dne i hodiny. Na jejich nebeský budík je spolehnutí.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus