Mnohem horší jsou však vykladači myšlenek žijících lidí, kteří si říkají politologové a novináři. Ti si sice přečtou projev nebo text toho, jehož myšlenky vykládají, ale interpretují ho po svém. Posledním takovým případem bylo hodnocení projevu presidenta republiky Václava Klause k sedmdesátému výročí úmrtí presidenta Osvoboditele T.G. Masaryka. O sobě v tomto projevu neřekl ani slovo, přesto mnozí novináři psali, jak využil této příležitosti k tomu, aby se pochválil. Někteří psali, že se k němu přirovnával, a jiní, že zneužil projevu k agitaci za svoje znovuzvolení. Ať jsem četl, jak jsem četl, tak jsem v jeho projevu nic takového nenašel. Zvláště vynikají politiologové Pehe a Jelínek, nebo novináři Martin Zvěřina z LN, Jan Macháček a Petr Kamberský z HN, a především soudruzi komentátoři z Práva.
Nejhoršími vykladači myšlenek však jsou politici, ti dokáží beze studu vyložit myšlenky svých protivníků ještě dříve než je řeknou. Posledním příkladem takového vykládání myšlenek, před jejich vyslovením, jsou dopisy Bursíka a Paroubka presidentu republiky Václavu Klausovi. Přestože nevědí co vůbec hodlá Václav Klaus na půdě OSN o globálním oteplování přednést, pustili se do něj s plnou vervou. Jsem zvědav co budou vykřikovat, až si jeho projev opravdu přečtou a co v něm vytrhnou z kontextu naši politologové a „investigativní“ novináři.
sedmasedmdesátiletý penzista z Dobrušky.