S kolegy právníky se v posledních měsících při různých setkáních a mnoha příležitostech, odborných konferencích a kulatých stolech přeme o tom, co se stane po 1. lednu 2014. Tedy po dni, kdy začne platit nový občanský zákoník.

Jedni tvrdí, že nastane katastrofa, zmatek, děs a hrůza a že nikdo nebude vědět, jak poradit a co rozhodnout. Nebude-li rekodifikace soukromého práva do té doby odložena, o čemž sní mnozí právníci i politici, budou muset novinkou dosud nepolíbení jedinci otevřít tlusté svazky a začít se vzdělávat. Takovým ona středa – jinak první den nového roku – připomene předvečer před důležitou zkouškou, jejíž přípravu trestuhodně zanedbali. Těch ovšem bude menšina. Naopak jiní již dnes rozčileně soudí, že nárůst sporů znejistí občany, zatíží soudy a justici během krátké chvíle zcela zneprůchodní.

Není sporu o tom, že máme příliš mnoho zákonů, a tak bez ohledu na každodenní studium neexistuje právník, který by byl schopen obsáhnout a znát všechny právní předpisy. Co teprve občan – neprávník? Lze po ně požadovat, aby se v právu orientoval, pokud jeho rozsah není schopen přečíst, a přečte-li, sám mu neporozumí?

Ústavní soudce Jiří Nykodým v právnickém klubu pořádaném nakladatelstvím Havlíček Brain Team dne 30. května letošního roku navrhl, abychom všechny zákony, vyhlášky a nařízení zrušili a nahradili Desaterem. A pokud vás straší obava, jaké následky by zánik pozitivního práva mohl mít, nabídnu vám možnost mnohem děsivější: Co kdyby se totiž nestalo vůbec nic?

Autorka je advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti

Uveřejněno v Právním rádci č. 6/2013