Jako novinář se za svou profesní příslušnost stále častěji začínám stydět. Zejména když čtu články některých svých „kolegů“ z celostátních listů, které obsahují myšlenky na­prosto odporující zdravému rozumu, ale na druhou stranu jednoznačně souznějící s hlavním myšlenkovým proudem eurounionistů.

Klasickým případem dokumentujícím doslova zvrácenost v uvažování některých „reno­movaných“ novinářů je páteční článek Náklaďák smrti na promenádě svobody z internetového vydání Hospodářských novin, z webu iHned.

Docela překvapivě v něm autor věcně a poměrně přesně popisuje většinu posledních te­roristických útoků islámských teroristů a vyčísluje počty jejich obětí. Až potud je článek korektní a já s ním nemám žádný problém. Ale jeho poslední věty vše mění. Cituji:

„Je to šňůra, z níž se nám stoupenci teroru snaží uplést oprátku. Jak jim v tom za­bránit? Tím, že se nenecháme zahnat do kouta a budeme dál chodit ven, cestovat, propojovat svět. A hlavně také tím, že nezačneme podporovat politiky hlásající izolacionistické představy, tedy všechny ty, kteří se snaží ze strachu těžit, nikoli mu vzdoro­vat.“

Tohle přece nemohl napsat normální člověk, ale pouze naprostý idiot. Protože doporučení autora článku vlastně zní takto:

„Přesto, že už jsme poměrně dlouho v „horké válce“ s islámem, který se teroristickými útoky snaží pobít co nejvíce občanů zemí Evropské unie (nemuslimů), bojujme proti tomu svým dále bezstarostným životem, cestováním, „propojováním světa“. Muslimských teroristů si nevšímejme, vždyť oni nás jistě úplně všechny nevyvraždí. Ale hlavně: V žádném případě nepodporujme politiky, kteří by se snad proti této smrtící invazi chtěli nějak bránit!“